Kam povedou Hadamczikovy kroky nyní? Ve hře je několik variant, z nichž nejpravděpodobnější jsou Vítkovice.
"Mám nabídku dělat v nich generálního manažera a trenéra v jedné osobě. Navíc jsem je v minulosti už vedl, znám tamní prostředí a cesta na stadion mi zabere půl hodiny autem. Pokud budu působit v české extralize, pak jedině ve Vítkovicích."
Existuje však možnost, že Hadamczik odejde do zahraničí. Už dostal nabídku ze dvou ruských klubů.
"Jenže ty jsem odmítl, do Ruska jít nechci. Když už bych šel ven, tak do země, která mi říká víc. Peníze pro mě nejsou nejdůležitější," poznamenal pětapadesátiletý kouč, jenž je zároveň velmi bohatým a úspěšným podnikatelem.
"V úvahu připadá jedině Německo, Švýcarsko nebo Slovensko," dodal s tím, že definitivní rozhodnutí učiní nejpozději do čtrnácti dnů.
Pokud jde o návrat do reprezentace v dalším časovém horizontu, o tom Hadamczik ještě neuvažoval. "V tuhle chvíli jsem ještě nestrávil vyřazení se Švédskem, natož abych o něčem podobném přemýšlel," řekl.
Budu mít dobré vzpomínkyTři roky vedl reprezentaci. Hned na úvod získal bronzovou medaili na olympiádě v Turíně a stříbro na mistrovství v Lotyšsku. Pak však přišly dvě vyřazení už ve čtvrtfinále - loni v Moskvě a letos v Quebeku. "Přesto si myslím, že budu mít dobré vzpomínky," tvrdí Hadamczik. "Vážím si třetího místa z olympiády, protože to byl těžký turnaj a takové medaile nejsou na rozdávání. A v Rize jsme překvapili, tam jsme byli velice úspěšní. Na loňské vyřazení jsem zapomněl, tehdy jsme neměli tak dobrý tým jako tady v Quebeku. Jenže výsledek se bohužel nedostavil." Jaké má tedy Hadamczik z práce u národního týmu pocity? "Jsem rád, že jsem u toho mohl být. Získal jsem spoustu zkušeností a poznal hodně hráčů světové třídy. Také jsem musel měnit tým, protože jedna generace skončila. A spoustu hráčů se mi zabudovat povedlo. Trenér, který přijde po mně, na tom bude určitě líp než já, ale tak to chodí. Práce u národního týmu jsem si ohromně vážil." |
