Má dost zkušeností
Jako hokejový brankář působil pět let ve Spartě Praha, potom tři roky v Českých Budějovicích, další dva roky byl na vojně v Jihlavě a znovu chytal na jihu Čech.
Vystudoval FTVS a má nejvyšší trenérskou kvalifikaci, je diplomovaným trenérem s mezinárodní licencí A. Nejvyšší platnou trenérskou kvalifikaci má i ve Švýcarsku a ve Francii, kde dělal zkoušky.
Jako kouč působil coby šéftrenér mládeže v Českých Budějovicích i u reprezentace do 16 a do 20 let.
Byl na střídačce českobudějovických hokejistů i v Třinci. Ve Francii vedl Gap, Angers a Grenoble, kde se s týmem stal mistrem Francie.
Ve Švýcarsku dostal před třemi lety tým La Chaux de Fonds ze druhé nejvyšší soutěže do nejvyšší. A letos odtud dostal další nabídku. „Je to chudší švýcarský kraj a hokejisty si zde vychovávají, aby je mohli prodávat,“ říká o svém budoucím působišti. Bude sportovním ředitelem klubu a bude mít na starosti i kantonální výběry mladíků.
Když byl jako malý Jaroslav Jágr v Praze na výběru do Rudé hvězdy, měl tupé brusle. Vedle se snažil o pozornost František Čech, pozdější střelec Slavie Praha a Českých Budějovic.
„Každé kolo jsem jednou upadl a nevzali mě,“ vzpomíná Jaroslav Jágr na výběr dnes. Ale jeho otec i strýc chytali v Nové Pace a táta se za syna u trenéra Rudé hvězdy přimluvil, aby ho vzal alespoň do branky.
Gólman byl na světě. Když vypráví o tom, jak šel do Jihlavy, byla to těžká životní zkouška.
Osmadvacáté narozeniny měl 5. července. Za tři dny ho čekala promoce, za další dva dny se oženil a už 15. července rukoval do Jihlavy.
Na dva roky, protože hokejisté na vysoké škole na vojnu jednou v týdnu nechodili. Spadala na úterý, kdy se hrála hokejová liga.
V Jihlavě se pár měsíců Jaroslav Jágr střídal s později slavným reprezentantem Jiřím Králíkem. Když se Moravák ze Zlína rozhodl pro vojnu napořád, dostal přednost.
Tehdy už Jihočech byl dvojkou, ale zachytal si v době, kdy byl Králík s reprezentací. Na zájezdu v Kanadě Dukla neprohrála ani jeden z devíti zápasů s farmářskými celky NHL. Ve Spenglerově poháru tehdy hrála finále. Prohrála ho s Křídly sovětů Moskva na penalty.
Úspěchů bylo v kariéře Jaroslava Jágra více než neúspěchů. Platí to o postu hráče i kouče. „Jako trenéra mě vyhodili jen v Budějovicích,“ poznamenal.
Když byl ve Francii, končilo do Vánoc hned sedm trenérů z deseti týmů nejvyšší soutěže. „Je to jen Francie, ale taky tam trenéři při špatných výsledcích vyletěli.“
Jen pro dobré nervy
A pustil se do monologu o českobudějovickém hokeji: „Tady byl nejúspěšnějším koučem Slavomír Bartoň, který měl podporu strany a vlády. Tehdejší nejvyšší představitel Českých Budějovic pro něj do Brna jezdil autem a jeho autorita platila. Ale to bylo všechno. Neuspěli tady ani takoví trenéři, jako byl Vlastimil Sýkora nebo Luděk Bukač. Trenér v Budějovicích u hokejistů nemá autoritu,“ říká Jágr.
„Třeba manažer má přijít do kabiny třikrát za sezonu. Poprvé, když soutěž začíná, podruhé popřát veselé Vánoce a potřetí, když sezonu hodnotí. Nevím, jak se může stát, že hráči pak trenéry obcházejí a jednají s vedením klubu za jejich zády.
Tím srážejí jejich autoritu,“ dodává kouč.
Není vlastník ani lídr
Podle Jágra chybí v Budějovicích jeden vlastník klubu, který by si přivedl svého manažera. Pak by byla spousta problémů vyřešena. Správní rada je složena z lidí, kteří vynikají ve svém oboru. Ale některým z nich je pak hokejová problematika hodně vzdálená. „Je to, jako bych třeba já jako trenér rozhodoval o složení operního nebo baletního sboru Jihočeského divadla. A to jsem pár oper i baletů v divadle tady nebo třeba v Praze viděl,“ míní.
Zkušenému trenérovi chybí také jasný lídr. „Poslední, kdo uměl mužstvo vést, byl Radek Ťoupal. Problémem klubu je, že prostředky z prodeje hráčů do NHL využívá do svého rozpočtu. Měl by je dávat stranou a kupovat za ně hráče, kteří by mezery v kádru zacelili. Každý trenér má svůj rukopis a po poradě s manažerem by měl rozhodovat o příchodu hráčů. Ale musí respektovat hierarchii. Třeba Alois Hadamczik si ve Spartě postavil moravsko - slezský výběr a sparťany vyházel. To nejde. Je tady dost věcí, které lze změnit,“ čil své povídání Jaroslav Jágr.
