Pane Řího, co vás vedlo k odchodu do ciziny?
Moje současná vizitka praví, že jsem kondičně nepřipravil Vary a ve Spartě jsem se nedohodl s hráči. Navíc jsem nedostal žádnou nabídku z Česka.
Na zotavení jste si asi mohl najít klidnější angažmá. Slovan je na Slovensku něco jako Sparta v Česku, nemyslíte?
Nebude to nic lehkého. Na Spartu všude v Česku řvou, a tam na Slovan možná dvakrát tolik. Má na Slovensku ještě dominantnější pozici než Sparta u nás.
Na práci ve velkém klubu jste čekal. Ale trvala jen tři měsíce.
Přitom jsem měl ve Spartě přebudovat mužstvo a podepsat tříletou smlouvu. Myslím, že jsem šel správným směrem. Sparta hrála na začátku sezony na dvě pětky, a teprve já jsem nechal hrát mladé kluky, Sivka, Kašpaříka, pracoval jsem se Zábranským a Kroupou, vytáhl Jiruše z Liberce.
Proslýchalo se, že jste se hádal s kapitánem Žemličkou.
Ani ne. Jediný problém byl v tom, že jsem mu vytýkal nekázeň. Kvůli tomu jsme prohrávali zápasy. Dvakrát jsem si ho pozval k sobě a bavili jsme se o tom mezi čtyřma očima. Jenže on to nerespektoval, takže jsem na něj vyjel v kabině a dal mu pokutu.
To je ovšem odvaha! Žemlička má v týmu silnou pozici...
Souhlasím, ale třeba Jarda Nedvěd měl úplně stejné úlety, co se týče nadávání rozhodčím a zbytečných faulů. Měl jsem s ním stejný pohovor. Na rozdíl od Žemly to pochopil a dodržoval.
Uvědomujete si zpětně nějaké své chyby?
Asi jsem měl vyměnit trenéry Výborného a Hynka. Neměl jsem si je nechat jako asistenty. A neměl jsem je považovat za přátele.
Ovšem František Výborný měl dojem, že s ním nekomunikujete. Že si vystačíte sám.
To bylo spíš naopak. Já jsem mu nabízel, že zajdeme na pivko. Jenže o hokeji jsem si pak povídal akorát s masérem Křížkem.
Vůbec to tedy neklapalo?
Franta měsíc trucoval. Zklamalo ho, že v "jeho" Spartě je někdo nad ním. Já jsem si kdysi taky myslel, že Pardubice jsou moje, ale to je mylná představa. Nemůžu mu sáhnout do svědomí, ale zdá se mi, že společně se staršími hráči se přičinil, abych ve Spartě skončil. Z vedení to nevzešlo.
Zamávaly krachy s vaším sebevědomím?
To ani ne. Spíš s elánem. Už nepůjdu do všeho po hlavě. Budu víc přemýšlet.
