V uplynulé sezoně chtěli hokejisté Motoru do extraligy díky širokému kádru, jehož základem budou zkušení hráči. Vedení vsadilo na osvědčené trenéry, kteří ve své úvodní sezoně mužstvo zachránili v první lize a v té další ho dovedli až do baráže. Nevyšlo to. Pouť ročníkem 2015/16 skončila už v semifinále.
Pro letošní rok se Jihočeši rozhodli vydat jinou cestou. Zatímco mužstvo bude z velké části stejné jako loni, spíše doplněné o nová jména, mění se realizační tým. Od základu.
Mistra světa z roku 1985 Rosola a šampiona z Vídně 1996 Bělohlava střídá trenér, který zvládl jako hráč oba tituly - třiapadesátiletý Antonín Stavjaňa.
Antonín Stavjaňa(53 let) Výjimečnou kariéru hráče ukončil v roce 1998 a okamžitě se stal asistentem trenéra ve Zlíně. Jako hlavní kouč trénoval postupně Zlín, Třinec, Zlín, Vsetín, Nitru, Trenčín, Třinec, Slovan Bratislava, Karlovy Vary, Košice a poslední čtyři sezony Nitru. Jeho největším trenérským úspěchem jsou tři stříbra ze slovenské extraligy s Trenčínem, Slovanem a Nitrou a letošní titul. V letech 2003 a 2004 působil jako asistent u české reprezentace. |
A co se tímhle krokem má změnit? Už první týdny nasvědčují tomu, že pro jihočeský klub přichází doba nové práce a nových zvyklostí. „Hledali jsme trenéra s vítěznou mentalitou. Antonín Stavjaňa je přesně takový. Je to progresivní trenér,“ vysvětlil hlavní důvody angažování nového kouče generální manažer klubu Stanislav Bednařík.
Jeho slova potvrzuje poslední Stavjaňovo angažmá. V Nitře dokázal během čtyř let pozvednout mužstvo z dolních pater tabulky až k mistrovského titulu na konci letošního dubna. Každý rok byl přitom o kousek dál.
„Působil na mě velmi profesionálně. Je to odborník a je to na něm hned vidět. V kabině to byla autorita,“ popisuje Stavjaňu sportovní novinář Nitrianských novin Ladislav Odráška. O jeho postavení svědčí i fakt, že během letošní sezony odešla v únoru z týmu i největší hvězda Jozef Štumpel. Místní ikona a hráč, který v NHL odehrál 15 sezon. Podle vyjádření v médiích skončil v klubu kvůli klidu v kabině.
„Když jsem panu Stavjaňovi zavolal nebo za ním šel kvůli rozhovoru, tak byl vždy ochotný. A jeho odpovědi měly vždy hlavu a patu,“ dodává novinář.
Podle něj Stavjaňu nejvíce vystihuje slovo profesionál. Tuhle pověst měl už jako hráč, který získal čtyři mistrovské tituly v domácí lize. Stejně tak ho tahle pověst provází i při trénování.
Ve Varech hráče nadchl svými tréninky
„Když jsem pod ním působil v Karlových Varech jako hráč, měl parádní tréninky a všichni zkušení kluci, jako Václav Skuhravý nebo Petr Kumstát, si to chválili. I dnes potvrzuje to, co jsem zažil já,“ vysvětluje provozní ředitel budějovického klubu Petr Sailer.
Při tréninku se hráči vždy dozvědí, co budou dělat, jak to budou dělat a proč zrovna dané cvičení mají absolvovat. „Je to jediný způsob, jak to udělají na sto procent, protože vědí, co jim to dá,“ dodává ke svým metodám sám Stavjaňa.
„Líbí se mi systém žlutých a červených karet“V sobotu to bude 14 dní, co se trenér hokejistů Motoru Antonín Stavjaňa přistěhoval do Českých Budějovic. A druhý týden už vede trénink prvoligových hráčů. Jak se na jihu Čech rodák ze Zlína zabydlel? „Kolo jsem stihl jen oprášit, ale ještě jsem na něm nevyjel. Je málo času,“ říká. A s mužstvem už jste se sžil? Zvládl jste osobní pohovory? Hráči si pochvalují, že máte dobré tréninky. Říkal jste, že máte svou letní přípravu. Připravil jste si její verzi přímo pro budějovické hráče, nebo se oni přizpůsobují? Trénují všichni hráči? Hráče spíš káráte, nebo motivujete? |
Základ své přípravy má prý několik sezon stejný, mění se snovými poznatky ve všeobecné přípravě. „Moje první dojmy z trenéra jsou pozitivní. Letní příprava je zase trochu jiná, než byla v minulých letech, co jsem zažil v Budějovicích. Zaměřujeme se více na sílu a na střed těla, což je v hokeji strašně důležité,“ popsal první dva týdny nové přípravy útočník Tomáš Nouza.
Nechtěl srovnávat předchozí kouče s tím novým, ale současné tréninky si chválil. „Teď opravdu děláme věci, které nám vloni chyběly. Sice tady není nový trenér dlouho, ale už teď je z celé kabiny cítit, že tréninky jsou pohodové a kluci na ně chodí s chutí. Už také nejsme tolik času zavření na zimáku,“ přidal nejlepší střelec týmu v posledních dvou sezonách.
Petr Sailer zase dodává, že Antonín Stavjaňa je spíše typem rozvážnějšího trenéra. O tom vypovídá i jeden z jeho koníčků, kterým jsou šachy.
„Dokáže se také dobře připravit na jakéhokoliv soupeře. V tomhle ohledu je hodně poctivý. Snaží se mužstvo nachystat na každý detail. A zprávy jsou takové, že slovenská soutěž mu dopomohla na tvrdosti, a když to skloubí, tak je to plus,“ dodává Sailer. Ani on nechtěl trenéry srovnávat. „Petr Rosol tu taky odvedl kus práce, ale každý je jiný. A když chceme klub posunout dál, hledali jsme někoho typu pana Stavjani,“ vysvětluje.
Vyzkoušel si i práci u reprezentace
Dalším rysem Antonína Stavjani, na kterém se lidé kolem něj shodují, je skromnost. Když přicházel na jih Čech, nikomu nepřipomínal zisk slovenského titulu ani jiné úspěchy, kterých v minulosti dosáhl.
A když přišla řeč na to, jestli je to jeho největší úspěch kariéry, neměl jednoznačnou odpověď. „Vždycky záleží na tom, s jakým materiálem pracujete. Když máte tým, který má za úkol se zachránit a máte kvalitu nižší, je pro vás úspěch, že se zachráníte. Když máte tým, který aspiruje na nejvyšší příčky, tlaky jsou jiné. Když skončíte v semifinále, může to být zklamání,“ vysvětloval.
Ale třeba pozice u reprezentace ho neláká. „Takové ambice nemám. Baví mě klubový hokej, kde můžu denně pracovat s hráči. U reprezentace je to manažerská záležitost a už jsem to zkoušel dva roky jako asistent u českého nároďáku,“ odpověděl v jednom z rozhovorů pro iDNES.cz, když se ho ptali, jestli nepovede slovenskou reprezentaci po Vladimíru Vůjtkovi.
A ve své trenérské kariéře už zažil hodně sezon a hodně situací. Ví, jaké je to bojovat na předních příčkách tabulky. To si vyzkoušel hlavně na Slovensku. Už s týmem hrál i na chvostu tabulky a několikrát zažil odvolání během rozběhnuté sezony. To poslední však už v roce 2011, před nástupem do Nitry.
Postup do extraligy v kolonce úspěchů ve svém medailonu ještě nemá. „Líbí se mi na tom právě to, že klub chce postoupit. Nechci vykládat nic o tom, že chceme hrát hezký hokej a podobně. Cíl je jednoznačný. Bude to postup a my budeme chtít hrát tak, abychom postoupili,“ říká rozhodně.
Teď pracuje na tom, aby si na konci sezony mohl odškrtnout postup jako splněný úkol. A pak vyprávět o tom, jak měl nabitý program, místo toho, aby mluvil o tom, že slavil úspěch.