Extraliga je v poločase. Pokud pomineme rozdílné výkony doma a venku, co považujete za nejlepší a nejhorší moment úvodních 26 kol?
Určitě nám pomohly posily, které přišly. Béďa Köhler i Andrej Kollár potvrdili svoje kvality. Za nejhorší věc považuju venkovní zápasy, kde to nestojí za nic. Vrcholem byla porážka 2:7 v Mladé Boleslavi.
V médiích se vaše bilance často rozebírá. Je vám to hodně nepříjemné?
Jde to mimo nás. Je zbytečné se tím zatěžovat. Pak na to myslíte a hra nestojí za nic. Vím, že pro novináře je to vděčné téma. Ale během dvou tří týdnů může být všechno jinak.
Výsledky ale sledují také soupeři, kteří dobře vědí, že venku vám to nejde. Nemyslíte si, že si na vás víc věří, než kdybyste u nich získali o pár bodů víc?
Je to možné. Kdyby k nám přijelo mužstvo, kterému se venku nedaří, psychika by určitě byla na naší straně. Je škoda, že venku nám to nejde. Mít o takových šest bodů víc, v tabulce bychom byli úplně někde jinde.
Zlínské statistiky
|
Venkovní ztráty doháníte doma. Když trenér Venera v sezoně 1998/99 poprvé rozjel ročník jako hlavní kouč Zlína, byli jste před vlastními diváky stejně silní. Dají se obě sezony srovnat?
To je náhoda. Nehledal bych v tom spojitosti.
Tehdy jste pod Zdeňkem Venerou začínal svou extraligovou kariéru, nyní pod ním hrajete znovu. Změnil se hodně?
Zůstal podobný. Nepovedené zápasy rozebíráme na videu, ke každé obdržené brance něco řekne. Dokáže na nás zařvat. Není takový kliďas, jak vypadá. Dřív tolik nekřičel, dokonce vytáhl pokuty. Ale to všechno k tomu patří. Na druhou stranu dokáže situaci odlehčit vtípkem na ledě nebo v šatně. To je taky důležité, pomáhá to psychice.
Po Okálově ukončení kariéry vás trenér Venera určil kapitánem. Jak jste si na novou roli zvykl?
Je to pořád stejné, ani to nevnímám. Podám si ruku se soupeřem, s rozhodčími, na ledě občas musím prohodit pár slov. Ale to je tak všechno.
A co v kabině, je vás tam slyšet hodně?
S mírou. Určitě se snažím poradit, ale to dělá většina starších hráčů.
Kromě toho, že jako kapitán máte tým vyburcovat, se od vás očekávají góly. Zatím jste jich vstřelil 10. Není to na trojnásobného krále kanonýrů málo?
Mohlo jich být víc, je to takový průměr. Před námi je druhá půlka sezony, na ledě se cítím dobře, zdravotně jsem v pořádku. Doufám, že góly budou přibývat.
Poslední dobou vám spíš přibývají trestné minuty. Čím to?
To je v posledních dvou třech zápasech. Nemyslím si, že bych jich bylo moc.
Nemáte pocit, že doplácíte na svou pověst a rozhodčí po vás poslední dobou jdou? Už několikrát se stalo, že vás poslali na trestnou lavici za šarvátku, do níž jste se nezapojil a aktivní byl pouze soupeř. Patrné to bylo třeba v úterním souboji se Spartou, v němž byl Gulaši jednoznačně agresorem, přesto vás sudí Pešina rovněž vyloučil.
Doufám, že v tom není nic osobního. Je to o alibistickém trendu, který se tady nasadil. Jeden samozřejmě musí začít, ten by měl jít na dvě minuty. Ale rozhodčí místo toho, aby ukázali svoji sílu a postavení na ledě a dali jasně najevo, kdo půjde ven, vyloučí oba. To je chyba.
Už v pátek začíná druhá polovina sezony. Co od ní čekáte?
Jdeme zápas od zápasu, protože soutěž je hodně vyrovnaná a každý bod se počítá. Každopádně naše cíle se nezměnily, chceme hrát play-off.
