Srdnatě se srážel s urostlejšími protivníky švédského Malmö (2:1). A dostal se i do několika šancí. Nadějný mladík byl u třineckého postupu do čtvrtfinále.
„V neděli večer mi trenér řekl, že v úterý nastoupím,“ řekl Raška, který hraje za třinecké juniory a mezi muži se otrkává v prvoligovém Frýdku-Místku.
Co mu proběhlo hlavou? „No... Nemohl jsem usnout. Už ten večer jsem byl hodně nervózní. Usnul jsem až kolem jedenácté,“ popisoval Raška, jak prožíval radostnou zvěst. „V pondělí jsem dostal celý den volno, odpočíval jsem a připravoval se na ranní trénink a zápas.“
Pochvaluje si, že Třinečtí dávají příležitost mladíkům. „Je to jen dobře, že si můžeme zahrát se staršími, je to pro nás velká zkušenost.“
V hledišti měl rodiče i bratra. „A spolužáky z Obchodní akademie v Třinci, kterou dělám prvním rokem. Doufám, že mě pochválí, ale jsou tam i kluci, kteří mi určitě řeknou, že jsem hrál špatně a musím se zlepšit,“ usmál se Raška.
Do zápasu měl původně jít coby třináctý útočník. „Trenér mi ale řekl, abych byl pořád nachystaný, že mě kdykoliv na led pošle. Nakonec jsem hrál celkem často, a když se zranil Růža (Martin Růžička), tak jsem už naskakoval na led pravidelně.“
Adam Raška si pochvaluje, jak ho spoluhráči podrželi. „Říkali mi: ‚Nebuď nervózní.‘ Sice zpočátku tam nějaká nervozita byla, ale postupně zmizela a na konci jsem to už bral jako normální zápas.“
V něm se Raška dostal i do několika nadějných šancí. „Možnost dát gól jsem měl, akorát mi chybějí zkušenosti,“ přiznal. „Jsem mladý a potřebuju je sbírat, abych dával góly i mezi muži. Bylo by pěkné mít nějaký bodík hned při třinecké premiéře. Nevyšlo to.“
První gól si zatím připsal v prvoligovém Frýdku-Místku, za který nastoupil osmkrát. „Tam jsem se naučil chlapský hokej a snad jsem teď potvrdil, že bych ho mohl hrát,“ podotkl Adam Raška. „Mužský hokej a obzvlášť v Lize mistrů je o hodně rychlejší, tvrdší, silovější. Kluci jsou vyšší a fyzicky vyspělejší, takže na ledě nemáte tolik prostoru jako v juniorce.“
Na to, že zatím měří jen 177 centimetrů a váží 72 kilogramů, se mu líbí hra do těla. „Hodně tak hraji v mladších kategoriích a při hře mi to pomáhá.“
Už ví, zda bude muset do týmové pokladny v Třinci zaplatit nějaké zápisné? „To nevím, ale doufám, že nic takového nebude. Nedávno jsem dal první gól ve Frýdku-Místku, takže tam už nějaké dluhy mám. A pokud bych měl platit, tak doufám, že ne moc.“
