Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Trojky mám rád, usmívá se Hnilička

11 2004
Liberec - "Trojky mám moc rád," usmívá se hokejový brankář Milan Hnilička. S číslem 33 bude dvojnásobný mistr světa a olympijský vítěz z Nagana hrát v Liberci. Pod Ještědem podepsal smlouvu na tři roky a chce tam vybojovat extraligový titul. Ten mu ve sbírce úspěchů ještě chybí. "Kdybych nevěřil, že to není možné, nebyl bych tu," tvrdí třicetiletý gólman.

Smlouvu s libereckým klubem podepsal Milan Hnilička v polovině května. Ještě měsíc ale zůstal v Atlantě, kde mu manželka přivedla na svět druhou dceru.

Kdy jste se rozhodl pro návrat do extraligy? A proč jste se rozhodl pro Liberec?
Přemýšlel jsem o tom hodně dlouho. Minimálně rok a půl, nebo dva. S Libercem jsem byl v kontaktu půl roku a postupem času to bylo čím dál tím konkrétnější.

Nakonec jste ale jednání protahovala. Nemohli jste se dohodnout na financích?
Peníze? To bylo to nejlehčí. O nich jsme se dohadovali nejkratší dobu.

Co tedy bylo nejtěžší?
Byl to velký krok. Dlouho jsme byl v Americe, navíc mám rodinu, se kterou jsem musel všechno probrat. A šlo i o sportovní cíle. Přece jenom - nejsem nejstarší a ještě toho mám dost před sebou. I proto jsem si chtěl vybrat klub, který bude mít to správné zázemí, abych v něm ve své kariéře ještě něco dokázal. Také jsem věděl, že je čas vrátit něco českému hokeji. Proto jsem ani neuvažoval o angažmá v zahraničí. Chvilku jsem kvůli financím přemýšlel o Rusku, ale to jsem rychle zamítl. Byl jsem rád, že jsme nakonec v české extralize, navíc v Liberci.

Prý se o vás zajímala i Slavia. Jak reálné bylo, že byste odešel tam?
Já tu v té době nebyl, přečetl jsem si o tom na internetu a to bylo asi tak všechno.

Ve vašem příchodu do Liberce prý měl prsty Jiří Šlégr. Můžete to přiblížit?
Jirka je můj velký kamarád. Kontaktoval mě a seznámil mě s podmínkami, jaké v Liberci jsou a co se tu chystá. Tím nemyslím finanční záležitosti, ale veškerá sportoviště a jaký je tu trend. On sám měl loni velkou snahu tady hrát. Říkal mi, že by tu se mnou rád hrál a vysvětlil mi, proč by se mi tu mělo líbit a mně se to líbilo. Tím to všechno začalo.

Takže se těšíte, až si v případě výluky v NHL zahrajete spolu v Liberci?
To se ptáte špatného člověka. Ale za sebe byl bych jenom rád (úsměv). Z tohoto pohledu by byla stávka pro českou ligu přínosem. Kluci z NHL by hráli doma a naše liga by se rázem stala jednou z nejlepších na světě. Hráči, které máme v zámoří, jsou skvělí a potvrdili to i na mistrovství světa, kde byli herně nejlepší. Bylo by to hodně zajímavé si proti nim zahrát.

A jak velkou roli sehrála možná výluka v NHL ve vašem rozhodnutí vrátit se do extraligy?
Minimální. V situaci, v jaké jsem, platí: ne že bych stoprocentně zavrhl NHL, ale  momentálně, alespoň jak to teď cítím, jsem nadobro zpátky v Česku. Dneska mám před sebou jiné cíle a vize, a ty jsou spojené s Libercem.

Už dříve jste říkal, že chcete v Česku vyhrát titul. Věříte, že se vám to povede v Liberci?
Kdybych si nemyslel, že ho můžu v Liberci získat, tak tady nejsem. Ne, že bychom ho museli hned v příští sezoně vyhrát, ale když si vezmeme postupné cíle, tak v příštím roce by to mělo být určitě play-off a dál se může stát cokoliv.

Liberec ale nepatří mezi žhavé adepty na zisk titulu. Nebylo by to třeba v Pardubicích, nebo na Spartě snazší?
Trvalo mi dlouho, než jsem sám sebe přesvědčil, že Liberec je to mužstvo, se kterým dokážu splnit své cíle. Teď tomu věřím a o tom, jestli je to reálné, si můžeme povědět za dva roky. Navíc, ve Spartě jsem byl a titul jsem tam nezískal. Doufám, že jsme na začátku něčeho, co by mohlo pro nás pro všechny vyústit ve velký úspěch. Jeden hráč sám nic nevyhraje, ale když se dáme všichni v kabině dohromady, tak se můžeme dostat daleko. To beru jako jeden z mých úkolů: přesvědčit spoluhráče o tom, že to jde. Že nezáleží na jenom hvězdách, ale musí se přidat všichni.

Jak velkou roli ve vašem rozhodování hrálo zázemí? Klub staví novou halu...
Samozřejmě velikou. Navíc jsme se rozhodli s rodinou odstěhovat do Liberce, uděláme si tady nový domov. Chci si tu najít nějaký domeček, protože do bytu bychom se asi nevešli (smích).

Takže se z vás stane Liberečák?
Nad tím jsme přemýšleli s manželkou dlouho. Především proto, že máme veškeré zázemí v Kladně. Svým způsobem nás čeká další životní krok. Ale když se chci věnovat naplno tomu cíli, za kterým chci jít, tak nemůžu dojíždět, myslet na to, jestli se zaseknu v Praze a nestihnu trénink. Chci mít čistou hlavu, takže tady chci žít. Nakonec jsme se s manželkou rozhodli, že to je dobré rozhodnutí a když bude všechno fungovat, tak by se nám tady mohlo líbit.

Jste připravený na velký tlak? V Liberci budete největší hvězdou týmu.
Na to se takhle nedívám. To je možná na papíře. Samozřejmě chci k úspěchu výrazně přispět, ale tým nemůže táhnout jedinec. A neříkám to pro to, že se to dobře poslouchá, ale protože to tak je. Úspěchy, které jsme měli jako národní mužstvo, nezařídily jenom hvězdy, které tam byly, ale spíš to, že jsme všichni táhli za jeden provaz. A stejně by to mělo fungovat i v Liberci.

A co možný návrat do reprezentace. Je to jeden z vašich cílů?
Musím se přiznat, že největší motivací jsou úspěchy v extralize a především ten titul. Nechci nic nafukovat, ale dám tomu všechno. Uvidíme, jak to dopadne. Národní mužstvo beru jako poctu, ale zároveň jako něco navíc. Základem jsou úspěchy v klubu a mým prvním cílem je dostat se s Libercem v příští sezoně do play-off. Za tím půjdu a doufám, že s sebou strhnu co nejvíc hráčů.

Pět let jste působil v zámoří. Kolik hráčů z libereckého týmu znáte?
Musím se přiznat, že moc ne. Tak dva tři kluky v mužstvu. Ale nevidím v tom problém. Česká mentalita je jiná než v Americe. Tam se každý stará sám o sebe. Vyloženě se už těším na český hokej.

Těšíte se na český hokej i proto, že jste z působení v zámoří, jak v Atlantě, tak v Los Angeles, zklamaný?
Už jsem za tím udělal čáru. Ale samozřejmě, každý neúspěch mrzí. Situace je ovšem taková, jaká je. Mám štěstí, že dostávám nové a nové možnosti jít za svým cílem. Nemá cenu se v tom rýpat, to bych nikam nedošel. Takový je prostě sportovní život.

Už trénujete? Kdy se připojíte k mužstvu?
Připravuju se už čtrnáct dní. Trochu mě ale zabrzdilo, že jsem musel vystěhovávat celý barák. Dál se budu připravovat individuálně. Vždycky mi to vyhovovalo, proto jsem si chtěl individuální přípravu zachovat. Budu se samozřejmě snažit být s klukama v kontaktu. Až půjdeme na led, uvidíme se denně. To je stejně nejdůležitější. Jde o to, abychom si na sebe zvykli na ledě.

Liberec vstoupí do nové sezony na Spartě, kde jste hrál extraligu naposledy. Budete nervózní? I třeba z reakcí lidí?
Trošku nervózní, ale zdravě, jsem před každým zápasem. Nejsem ale typem hráče, který by se rozklepal. A to, že začnu na Spartě? Bude to zvláštní pocit, ale zápas jako každý jiný. Ani reakce lidí mě nijak nemůžou rozhodit. Když se začne hrát, tak ani moc nekoukám za plexisklo, takže to půjde mimo mě.

Nemáte obavy z problémů při adaptaci na český hokej?
Je pravda, že extraligu jsem dlouho nehrál. Na druhou stranu jsem ještě před dvěma lety byl v reprezentaci, každé léto jsem tu trénoval. Proto bych si měl zvyknout bez potíží. Nejsem žádný Američan, v Česku jsem hokejově vyrostl.

Brankář Milan Hnilička (vlevo) předstqavuej svůj nován dres s číslem 33, který bude nosit v příští sezoně v Liberci. Vpravo stojí prezident klubu Petr Syrovátko.





Bodování

20

Dominik Kubalík

Plzeň

19

Tomáš Mertl

Plzeň

18

Milan Gulaš

Plzeň

Góly

14

Dominik Kubalík

Plzeň

12

Tomáš Mertl

Plzeň

8

Milan Gulaš

Plzeň

Tabulka ligy

Klub Z V VP PP P SKÓRE BODY
1. Kometa 13 8 2 2 1 53:30 30
2. Plzeň 13 7 3 2 1 59:29 29
3. Třinec 13 7 1 2 3 40:31 25
4. Hr. Králové 13 7 1 1 4 30:23 24
5. Sparta 14 7 1 0 6 38:38 23
6. Chomutov 13 5 2 2 4 34:32 21
7. Zlín 13 4 3 1 5 32:31 19
8. Vítkovice 14 4 2 2 6 36:35 18
9. Ml. Boleslav 13 5 0 3 5 30:29 18
10. Olomouc 14 3 3 2 6 30:43 17
11. Liberec 12 5 0 0 7 22:38 15
12. Pardubice 14 4 1 1 8 30:49 15
13. Jihlava 12 3 1 2 6 29:36 13
14. Litvínov 13 2 1 1 9 20:39 9

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze