Když se nedávno podíval na snímek z 2. ledna 2011, kdy se odehrál jediný duel pod širým nebem v historii samostatné extraligy, zarazil se.
Pod každým okem měl gólman Jiří Trvaj nakreslenou tlustou modrou čáru. „Víte, že už si ani nepamatuju, proč jsem si to maloval,“ rozesměje se nedávná opora Komety, která se na duel v Pardubicích vyzdobila ve stylu indiánských válečníků. „Nemělo to ale žádný význam. Spíš to byl hec,“ doplňuje 41letý brankář, který na jaře v Olomouci ukončil bohatou kariéru.
Zatímco nyní skromný chlapík trénuje na Hané své brankářské následovníky, zpovzdálí sleduje i dění v Brně. Kometa, v níž strávil pět sezon, chystá počátkem roku za Lužánkami dvě velkolepá utkání pod širým nebem. „Už se o tom dlouho mluvilo a konečně se k tomu odhodlala. Pro hráče, kteří to nezažili, i fanoušky z Brna to bude fantastický zážitek,“ vzkazuje Trvaj.
Kdyby vám například zavolal bývalý brankářský kolega z Komety Marek Čiliak, co byste mu na open air game poradil?
Těžko radit. Řekl bych mu jenom, ať si to užije, je to neopakovatelné. Samozřejmě se hraje o důležité body, které můžou ve finále něco znamenat, v té chvíli ale berete zápas trošku jinak. Užíváte si ho, je to něco výjimečného.
Jak jste vnímali jako hráči před necelými pěti lety všechny přípravy na první duel pod širým nebem v samostatné české historii?
Přijeli jsme den předem do Pardubic, zatrénovali si a šli na zápas. Nějak se nás to nedotýkalo, na rozdíl od současných kluků z Komety, které to čeká doma. Všude se o tom mluví a určitě se jich hodně lidí na to ptá.
Co byla pro gólmana největší zvláštnost oproti běžným duelům?
V podstatě je na ledě všechno stejné, pokud teda zrovna nesněží. (usměje se) Vnímáte jinak ale prostředí, nad hlavou nemáte strop, je jiná akustika. Vše ale nejvíc ovlivňuje počasí.
V úvodu duelu tenkrát sněžilo. Nevadilo vám to, když jste měl na hlavě masku?
Naopak. V tu chvíli jsem si to maximálně užíval. Když jsme tehdy v Pardubicích hráli a začalo sněžit, já jsem byl strašně šťastný, že se to děje. Tohle je ten pravý zápas v přírodě pod širým nebem. Počasí je nevyzpytatelné a puk jsme museli hrnout před sebou.
Prý se tenkrát spekulovalo o přerušení či zrušení zápasu. Dostala se ta zpráva i k hráčům?
To ne. Nebo teda už si nevzpomínám, jestli se třeba nespekulovalo, že nám sníh z ledu shrnou. Vzpomínám si ale, že nám to vyhovovalo, vyhrávali jsme. Když přestalo sněžit, zápas se otočil a prohráli jsme (Kometa v zápase vedla 2:1, nakonec prohrála 2:4 - pozn. red.).
To znamená, že jste tehdy zvolili vhodnou taktiku, ne?
Nevím, čím to bylo. (usměje se) Pardubice byly tehdy trochu techničtější než my. Hráli jsme jednodušeji a vyhovovalo nám to.
Měnil jste kvůli venkovnímu zápasu výstroj nebo oblečení?
Na tréninku byla tehdy docela zima a foukalo, když se člověk projel. Ale maximálně jsme si dali tričko navíc, možná něco málo kolem krku. Ale nic extrémního. Zabalit si pořádně krk, to by pro člověka znamenalo omezení. Takže moc navíc se změnit nedá.
Po minulé sezoně jste ukončil kariéru. Nechybí vám teď chytání?
Jsem nějakým způsobem zaangažovaný v olomouckém hokeji. Snažím se věnovat brankářům, takže si to užívám z pohledu olomouckého týmu.
VZPOMÍNKY NA AKTIVNÍ KARIÉRU. Brankář Jiří Trvaj v dresu Olomouce v akci.
Aktuálně jste v extralize čtvrtí, to asi panuje v kabině velká pohoda, že?
Rozhodně. Sice je půlka soutěže a počítá se vše až na konci, ale rozjeté to je pěkně. Doufám, že nám to vydrží.
Parádně se rozchytal Branislav Konrád, čekal jste to?
Daří se jemu i celému týmu. Kluci si navzájem pomáhají a tak to má být. Obrana funguje, a když se jí nedaří, vypomůže Braňo.
Když sledujete zápasy, nemrzí vás, že už se do branky nepostavíte?
Musel jsem to zapíchnout ze zdravotních důvodů. Nešlo to jinak a celkem rychle jsem se s koncem smířil. Začala mi jiná část života a moc jsem neřešil, jestli mi to chybí. Člověk to dělal celý život, je mu to blízké, zažil spoustu věcí. Ale když to dál nešlo, tak to nešlo, tečka. Jiné by to bylo, kdybych skončil za jiných okolností, takhle nebylo zbytí.
Co říkáte na letošní výsledky Komety?
Čekal jsem, že bude Kometa v tabulce trošičku jinde, ale dívám se na ni z pohledu soupeře. (usměje se) Pro nás je potěšující, že jsme před nimi. Je ale překvapení, že výsledky nemají takové, jak všichni čekali.