Smutek z finálové prohry převážil jenom na chvíli. „Jsem rád, že se nám s velmi úzkým kádrem podařilo dojít tak daleko,“ prohlásil hlavní kouč Jiří Režnar.
„Navíc mě těší, že jsme splnili také další klubový cíl: zapracovat do mužstva co nejvíce mladých hráčů.“ Tahouny „stříbrného “ týmu však pochopitelně byli ti nejzkušenější - Oldřich Bakus nebo Petr Kaňkovský.
„Velký dík patří i Petru Vlkovi,“ vysekl Režnar poklonu svému hrajícímu asistentovi. Po dlouhodobé části soutěže obsadila Dukla druhou příčku za suverénním Kladnem, ale nevyhnula se výkonnostním výkyvům.
„Špatná série nás potkala v říjnu a listopadu, tehdy jsem postupu do finále asi ani nevěřil. Ale potom jsme se zase zvedli o sto procent, neprohráli spoustu zápasů a měli naopak parádní šňůru,“ připomněl gólman Lukáš Sáblík.
V play-off si Jihlava nejprve poradila v dramatickém čtvrtfinále s Pískem a vzápětí zdolala hladce Chomutov. „Hodně náročné bylo hned úvodní kolo. Když jsme Písek porazili, tak už jsem byl přesvědčen, že se dostaneme až do finále, protože Chomutov byl pro nás mnohem přijatelnější soupeř,“ uvedl Sáblík.
Poprvé za čtyřleté působení v prvoligové soutěži absolvovala Dukla sezonu pod vedením jiného trenéra než Jaroslava Holíka. „Odlišná byla už suchá příprava, kde se objevilo víc herních prvků, a změny se samozřejmě projevily také na ledě. Hráli jsme útočněji a dávali i dostávali víc gólů,“ poukázal Sáblík na diametrální rozdíly v projevu mužstva.
