Po jeho výměně do Plzně se strhla velká debata fanoušků, na Slavii dokonce proběhl 'jedenáctkový' protest, kdy fanoušci vyjadřovali nesouhlas s jeho odchodem. Ovšem teď už byla situace klidnější. "Ani jsem nebyl nervózní. Nevnímal jsem to. Při odchodu do Plzně to bylo hektičtější. Doslechl jsem se, že nějaké diskuse na serverech byly."
"Teď to nesleduju, ale přišel mi pěkný pozdrav na mobil od jednoho plzeňského fanouška. Já vám ho přečtu: 'Ty jeden nafoukanej magore. Plzeň ti byla dobrá, když tě ve Slavii nechtěli. Za tvoje peníze bych vstával klidně ve čtyři. S tímhle přístupem ve Spartě zapadneš.' Trochu mě 'naložil,' řekl jsem si, že to asi v Plzni bude příjemné, až tam přijedeme," pokrčil rameny.
Ujčík byl se svojí sparťanskou premiérou spokojen. "Zápas se pro nás nevyvíjel příliš dobře. Vyrovnali jsme na jedna jedna a místo toho, abychom kontrolovali hru, jsme měli výpadek. Ale to se stává. Navíc Třinec si na Spartu věří, protože se mu tady daří, a bylo to vidět. Nakonec se nám to na začátku třetí třetiny podařilo během tří minut otočit. A se štěstím jsme to udrželi až do konce," pochvaloval si cenné body.
O asistenci na Martincův gól málem přišel - hlasatel ji připsal Hanzlíkovi. "Ale oficiálně mám čtyři body - pak to opravovali, jenom už to už nehlásili. Z rohu přihrál Kubinčákovi, po jehož střele dorazil puk Martinec. Ale je mi to jedno. Máme tři body za vítězství a to je důležité."
Vsetřelil první a poslední gól Sparty; kdyby při nájezdu s Petrem Leškou na prázdnou branku nenastřelil tyč, mohl mít hattrick. "Tomu jsem se jenom usmál. Spíš mě mrzelo, že jsem se chvíli předtím před třineckou brankou nezorientoval líp a netrefil ji," komentuje moment, kdy byl sám před Horčičkou, ale puk nakonec nasměroval těsně vedle pravé tyče. "Tam jsme vedli jenom o gól, a kdyby Třinec vyrovnal, mohlo to dnes dopadnout všelijak."
Vstup do zápasu mu přitom moc nevyšel: hned v úvodu si musel nechat přebrousit brusle a pár minut nehrál. "To byla komedie. Byla čtvrtá minuta a vůbec jsem nemohl na brusli šlápnout. Navíc jsme hráli přesilovku. Koukal jsem se, jestli na hraně něco nemám; nic jsem neviděl, ale vůbec jsem nemohl zabrat. Hrana byla tak stržená, že jsem si ji musel nechat přebrousit."
Neskrýval rozladění, čekal na střídačce a pozoroval, jak jeho spoluhráči marně dobývají třineckou branku. "Akorát jsem se stihl vrátit na přesilovku pět na tři. Jen jsem si nazul botu a skočil na led. Měl jsem hned první velkou šanci, ale gólman mi ji výborně vychytal."
Nakonec se ale prosadil. V úvodu druhé třetiny se trefil v přesilovce, vyrovnal na 1:1 a zároveň vstřelil stý gól Sparty v sezoně. "Už přišel účet. Není to nic příjemného. Ale přišel jsem do mužstva, vyhráli jsme... Rád to všechno poplatím."
Zprávu o tom, že vstřelil stou branku, mu zvěstoval zraněný brankář Petr Bříza. "Předával mi puk a hned mi oznámil částku. Nasčítal mi to. Bylo toho víc. Počítá se tu i to, že jsem za Třinec hrál. I když - v lize je málo klubů, ve kterých bych nehrál..." O kolik se obohatí klubová kasa, nechtěl prozradit, ale prý je to suverénně nejvyšší zápisné v jeho kariéře. "Praha je drahá," směje se.
Rád by do klubu zapadl a navázal na výkon proti Třinci. "Ale z jednoho zápasu se nedá moc hodnotit. Vyhráli jsme důležité utkání, přestože je spousta kluků marod; dneska navíc přibyla nějaká zranění. Je důležité, že jsme to dohráli. Máme před sebou zápas v Karlových Varech, a když tam vyhrajeme, máme slíbené dva dny volna. I tohle je velká motivace."
Slavit úspěšný vstup do sparťanské kabiny ale nehodlal. "Teď půjdu domů a užiju si klid. Asi si dáme s manželkou skleničku vína," plánoval.
