"Síť jsem trefil. Bohužel špatnou," prohodil smutně po zápase.
Co se při penaltě stalo?
Vůbec nevím! Jako vždycky jsem jel s pukem na hokejce a díval jsem se na gólmana. Nechtěl jsem nic podcenit ani ve chvíli, kdy ležel na zemi, protože on dokáže zasáhnout i v beznadějné situaci. Proto jsem chtěl puk zvednout co nejvýš...
Co vám blesklo hlavou?
Že je to v ... V takových situacích to člověk cítí. Sevřel se mi žaludek a říkal jsem si, aby Pardubice hlavně nevyrovnaly. Bohužel to přišlo a já chtěl hrozně moc to zaváhání odčinit v prodloužení. Jenže jsem se ani nedostal na led.
Překvapilo vás, jak suverénně Pardubice vyhrály?
Nemá cenu si něco nalhávat. Prostě jim ta série vyšla. Měli výborně organizovanou obranu v čele s Dominikem, klobouk dolů před ním. K tomu se nedá co dodat, čísla hovoří za všechno. Vyhrát dvanáct zápasů v play-off za sebou není náhoda. Velká gratulace.
Ve Vítkovicích vám končí smlouva. Mrzí vás, že jste se možná loučil takovým způsobem?
Když jsem sem před třemi roky přišel, říkal jsem si, že by takový nějaký úspěch mohl přijít. Ještě se mi to v hlavě určitě ještě rozleží. Stříbrná medaile je dobrá. V tuhle chvíli ale cítím zklamání. Měl jsem to všechno na lopatě, tohle teď převažuje.
Co s vámi bude dál?
Vůbec netuším, s nikým jsem nejednal. Chtěl jsem se soustředit na sérii, na závěr soutěže. Co bude, to budu řešit teprve v blízké budoucnosti. Teď mě mrzí to, že jsem nedal ten gól za Vítkovice, pro všechny ty lidi. Chtěl bych jim poděkovat, že byli skvělí.
Byla to vaše poslední šance vyhrát český titul?
Těžko říct. V roce 2003 jsem se vysekal na mašině, odešel jsem ze Sparty, byl jsem ze všeho takový špatný. Nakonec se ukázalo, že není nic ztracené. Odešel jsem do Finska a udělal tam dva tituly. Teď se ke své budoucnosti nemůžu vyjádřit, nechci používat slova, která bych pak musel brát zpátky.
