V čem ty maličkosti podle vás byly?
Třeba v jednoduchosti a úspěšnosti zakončení, v tom jsme byli o kousek lepší, možná jsme měli i více štěstí.
Že by právě s Hradcem, který za vámi v základní části skončil bodově dost daleko, v sérii mělo spolurozhodovat i štěstí, to jste předpokládal?
Spíš jsem nepředpokládal, že semifinále bude právě proti Hradci. Ale play-off je o tom, jak k tomu hráči přistoupí, a Hradec na tom vydělal.
A vyrovnanost série?
Na jednu stranu jsem byl rád, že nás Hradec prověřil, jak na tom jsme, na druhé straně jsem se však obával, abychom něco nepokazili. Ať tak či onak, Hradec mě překvapil. I přesto, že v základní části u nás vyhrál, přitom už 3:0 prohrával. Otázkou pro nás bylo, jak k semifinále přistoupí. Měl za sebou úspěch v podobě vyřazení Vrchlabí v hodně prestižní sérii, po něm mohlo přijít sebeuspokojení. Nepřišlo, proto to bylo tak dramatické.
Čím vás Hradec nejvíce překvapil?
Že má několik zkušených borců, kteří spolu hrají už hodně dlouho, to se o Hradci vědělo. Ale že v každém zápase budou tak aktivní, že tak půjdou za výhrou, to mě překvapilo. Možná na to nakonec doplatili, protože to, co předváděli, bylo psychicky hodně náročné. V tom jsme byli možná trochu chytřejší, dokázali jsme si v zápase, v tom dobrém slova smyslu, víc odpočinout. Několikrát jsme je chvíli nechali, a pak jsme udeřili.
Toto asi nebyl případ začátku série, kdy Hradec na vašem ledě nejprve vyhrál a druhé utkání dotáhl až k samostatným nájezdům. Kdyby vám nevyšly, prohrávali byste už 0:2, to asi nebyla příjemná představa.
Určitě nebyla. Musím říct, že úvod série hodně ovlivnil první zápas. V poslední třetině jsme tlačili a mohli vyrovnat, Přestože předtím nás dvě třetiny Hradec k ničemu nepustil. Nechci však říct, že to byl šok, ale překvapení určitě velké. Druhý zápas už jsme si dávali větší pozor, ale stejně došlo až na ty nájezdy, kde už se mohlo stát všechno a prohrávat 2:0 jsme klidně mohli. Co si v téhle chvíli člověk může říkat? Že i kdybychom opravdu prohráli, že nás stále ještě musí soupeř dvakrát porazit. A přece nejsme tak špatné mužstvo, aby nás porazili čtyřikrát za sebou. Bylo by to špatné, ale ne zase tak, aby se s tím nedalo nic dělat.
Hradec od počátku vypadal velmi uvolněně a mluvil o tom, že pod větším tlakem jste vy. V semifinále jste ho zvládli, jak to bude ve finále?
Strašně rádi bychom chtěli uspět, ale je to sport a může se stát cokoliv. Tímsi ale nechci dělat nějaké alibi, určitě pro úspěch uděláme maximum. Ať bude naším soupeřem Brno, nebo Chomutov, bude to série dvou vyrovnaných soupeřů. Ambice Ústí má, ale že by nám někdo trhal hlavy, když se to nepovede, to asi nehrozí.
Ale kdybyste svoje narozeniny, které máte na konci března, slavil jako vítěz 1. ligy, to byste asi bral.
Samozřejmě strašně rád, bylo by to nádherný, ale v souvislosti s narozeninami nad tím nepřemýšlím.
První liga pro vás po dlouhých letech není nejvyšší soutěží. Musel jste si hodně zvykat?
Na některé věci ano.
Na které nejvíc?
Nevěděl jsem, co od ní můžu čekat, ale hlavně mě už v základní části překvapilo, jak to je vyrovnaná soutěž. Bodové rozdíly sice nakonec byly dost velké, ale že bychom někoho válcovali a vyhrávali vysokým rozdílem, to se nestalo. Nikoho jsme nepřeběhli 6:1, 7:1, většinou to bylo o jeden, dva góly. A pak jsem si také musel zvykat chytat za naší obranou.
Jak to myslíte?
Protože hodně zápasů bylo podobných tím, že jsme hráli dobře do obrany. Já jsem tak neměl moc práce, a bylo proto těžké držet zápasové tempo a rytmus. Ono to pak i divně vypadá, když dostanete jeden, dva góly z patnácti střel, kdežto ostatní jich mají za zápas vychytaných třeba přes třicet. A pak, a to říká většina brankářů, která si tím projde, v první lize jsou střelci míň čitelní než v extralize, hůř se odhaduje, co udělají.
O soupeři pro finále se rozhodne dnes. Budete někomu fandit?
V zásadě je mi to jedno, obě mužstva jsou natolik kvalitní, že vybírat si podle toho, kdo by byl jakoby slabší, asi nejde. Ať vyhraje ten, kdo si to zaslouží.
Nemáte tedy ani trochu více sympatií k jednomu z nich?
Možná k Brnu, když vidím ty lidi kolem a jaká tam na hokeji je atmosféra. Snad by si člověk raději zahrál s ním, ale neřeším to, je mi to opravdu jedno.
