„Leží na nás deka. Chtělo by to prolomit čtyřmi pěti góly v zápase, ale momentálně na to nemáme,“ krčí rameny rekordman soutěže Jaroslav Roubík, ikona Slovanu.
Agonii zatím nezměnil ani trenérský třesk. Tandem Jan Čaloun - Vladimír Machulda skončil, nový kouč Tomáš Mareš si k sobě přizval asistenta Martina Štěpánka.
„Nesmíme na černou sérii myslet,“ velí Štěpánek, jako hráč mistr světa a vítěz finské ligy. „Hokej není na vypínač, že to zapnete, nebo vypnete a ono to buď funguje, nebo nefunguje. Mužstva mají celé léto, aby taktiku natrénovala. My sem skočili a děláme to za pochodu.“
Čaloun razil finskou cestu, Mareš sází na jiný styl. „Hodně se prohrávalo, fanoušci byli nespokojení a Honza (Čaloun) prohrávat nechce, tak zkusil změnu,“ vyjádřil se k jeho rezignaci útočník Roubík. „Pan Mareš je trošku jiný, snaží se dělat svoje věci. Ale problém není v trenérech, problém je v nás, v mužstvu.“
Štěpánek s Marešem ten problém hledají. Není jen jeden. „Když jsem předtím na hokej chodil, chtěl jsem se bavit; a ta hra mě bavila, když se jezdilo nahoru dolů. Teď jako trenéra mě to tolik netěší, chtěl bych klidnější hru,“ představuje si Štěpánek. „V zápase proti Litoměřicím jsme zaostávali ve všem. V obraně, v osobních soubojích, v přechodu středního pásma, v koncovce taky.“
V derby, které zlákalo 1 289 fanoušků, se Slovan probral až za stavu 0:4. „Hrozný výkon od nás,“ nebral si Roubík servítky. „Odvíjí se to od toho, že vůbec nedržíme puk. Jezdíme bez něj za soupeřem, nemá to od nás tempo, nemá to nic.“
Podle čtyřicátníka Roubíka to vyplývá i ze složení kádru. „Máme hodně mladý tým a starší hráči jsou rozstrkaní po jednom, nejvýš po dvou v jedné lajně. A zkušenost, která by puk podržela, tam není,“ vidí. „Když kotouč těžce vybojujeme, za dvě vteřiny ho ztratíme a zase o něj musíme bojovat. Vypadáme pak, že nebruslíme, ale my bruslíme stejně jako soupeř. Po zápase jsme unavení jako on, akorát to k ničemu nevede.“
Měsíc bez výhry? Podobnou sérii prý Roubík nepamatuje. „Ještě jsem to nezažil. V každé sezoně nevyjde třeba pět zápasů za sebou, teď jich je strašně moc. Chtělo by to hru uklidnit, ale zároveň bojovat a makat, což je taková motanice,“ cítí to Roubík jako protichůdné úkoly.
Čtrnáct porážek, jen dvě výhry a devět bodů ze 16 zápasů dělají ze Slovanu odpadlíka soutěže, je poslední. Má vůbec kvalitu, aby se vydrápal výš? Play off příčky jsou už 17 bodů daleko. „Nedovedu říct, na co kádr má, není to matematika,“ pravil Štěpánek. „Ale můžu slíbit, že se to posunout pokusíme.“
