„Jsem srdcař, který nelpí na funkcích. Když budu sedět na tribuně jako divák a bude se tady hrát play off, budu spokojený,“ tvrdí muž, který pro Slovan bude pracovat v demisi až do konce sezony.
Proč jste se rozhodl odstoupit?
Moje rezignace byla plánovaná, ale uskutečnil jsem to až po přestupním termínu 1. února, aby nám houfně neodcházeli hráči. Stejně nám odešli, bohužel. Chci dát impulz k tomu, aby se ústecký hokej zvedl. Já jsem schopný zajistit rozpočet ve výši 14 milionů korun, víc neumím. Jestli je někdo schopný sehnat víc, bude vítaný. Současný management dělal, co uměl. V téhle chvíli by se měl najít někdo, aby hokej pozvedl, jestli tady vůbec někdo takový je. Byli bychom rádi, kdyby se první liga hrála na daleko kvalitnější úrovni. Všechno je otázka peněz. Dáváme podnět ke vstupu manažera nebo investora. Kdo dokáže přitáhnout peníze do hokeje, ať tomu vládne a drží to tady.
Roubík při rozlučce: Kdo víc trénuje, víc i umí. O tom je celý hokej |
Rozpočet 14 milionů korun je v současnosti na první ligu malý?
Mandatorní náklady jsou zhruba devět milionů korun, zbude vám pět šest milionů na tým. Když to vydělíte 25 hráči, vyjde vám plat 25 tisíc. A to je opravdu málo. Všichni kluci, kteří přijeli na nedělní exhibici jako Tůma nebo Kloz, by tu hráli. Ale museli bychom je umět zaplatit. A takových bychom našli dvacet pětadvacet. Bohužel kvůli našemu nízkému rozpočtu nejsme schopni tady takové hráče mít a udržet.
Ale ono sehnat 14 milionů je taky pořádná fuška, zvlášť ve městě jako Ústí nad Labem, ne?
Není to sranda, ale víc neumím. Musím říct, že to je strašně unavující. Ale nekončím, že jsem unavený, klidně bych to dělal dál. Prostě jsem vyčerpal všechny svoje možnosti. Když s tímhle rozpočtem hrajeme tak nedůležitou roli v první lize, říkám si, měla by být změna. Ať přijde někdo jiný a zkusí to pozvednout.
Najde se tady někdo takový?
Teď o nikom nevím, je to čerstvé. V úterý máme valnou hromadu, měla by říct, co s tím zamýšlí. Vlastníkem klubu - áčka - je mládež, která má 56 procent. Já říkám ještě jednu věc, jsem schopný pomoct, kdyby to nikdo nechtěl dělat. Na rovinu ale říkám, že neumím zajistit první ligu. Jestli tady má tahle soutěž zůstat, musí přijít nějaký investor a říct, že to bude kvalitně provozovat. Nechci malovat černý scénář, že půjdeme do druhé ligy. Naopak. Cílem je, aby se tady hrála liga první. A městu, které má 100 tisíc obyvatel, první liga sluší, měla by tady být. Tedy... měla by tady být extraliga. Ale jestli skončíme ve druhé lize, bude to ostuda ne tohoto managementu, ale města.
Jaké kroky budou následovat?
Čekají nás hodně zajímavé dva tři měsíce, chceme, aby tady první liga byla, ale už to nešlo dál, abychom to lepili jako dosud. Musí se něco stát. Já jsem třináctiprocentní vlastník a priorita je pro nás hrát první ligu. Máme na to tři měsíce, pojďme to hrát dohromady. A uvidíme. Jestli se najde nějaký silný partner. Pokud ano, ať vstoupí do hokeje, my mu to předáme, dáme mu procenta, bude tady mít většinu, může mít management. A my všichni srdcaři budeme rádi, že to tady pokračuje.
Nezvažovali jste, že se třeba stanete farmou blízkého Litvínova?
Otevřeně říkám, že spolupráce s extraligovým klubem není cesta do budoucna. Dřív už jsme partnerské kluby měli, letos jsme si to zkusili s Kladnem. A když jste viděli, co se stalo koncem ledna... Extraligové kluby si z nás udělaly trhací kalendář. Třeba Karlovy Vary stáhly Vildumetze během utkání v Prostějově, třetí třetinu už nehrál. Spolupráce s extraligou je vždycky výhodná především pro jednu stranu. Asi víte pro jakou. Takže buď budeme mít peníze a díky tomu svůj vlastní kádr, anebo musíme začít úplně od nuly.
Jaromír Jágr přitom na předsezonní tiskové konferenci říkal, že spolupráce mezi Ústím a jeho Kladnem je oboustranně výhodná.
Ona nějakým způsobem fungovala, ale uvědomte si, že i Kladno má svoje starosti. A to se nebude koukat na nás, Kladno se musí zachránit samo. Spolupráce byla, ale není to spása. Hlavně musí klub stát na pevných základech. Je to všechno o penězích, máte jich víc, máte lepší hráče, máte lepší výsledky.
Šéf ústeckého hokeje v demisi Jiří Zdvořáček gratuluje při nedělní rozlučce ústecké legendě Jaroslavu Roubíkovi. Zdvořáček exhibici vymyslel a pak řekl: „Tahle akce ukázala, že hokej dělat umíme.“
Co když se žádný silný partner nebo nový jednatel nenajde? Budete v klubu pokračovat?
Já hokej na holičkách nenechám, v žádném případě. Ale tento scénář bych považoval za krajní. Aby tady hokej úplně skončil, nedopustím. To říkám rovnou. Na hokej chodím 35 let, šest let dělám v managementu. Ale moje přání je, abych tu už 1. května nebyl, a aby někdo tady první ligu provozoval. Garantuji, že klub předám bez jediné koruny dluhu, už druhým rokem je Slovan ekonomicky zdravá společnost. Bohužel po odchodu Palírny U Zeleného stromu se nám nepodařilo zajistit generálního sponzora.
Vladimír Evan, bývalý sportovní jednatel Slovanu, skončil ze stejného důvodu jako vy?
Z podobného. I on cítil, že situace je velmi těžká, navíc tlak na něj byl daleko větší, jeho jméno je známější. Chtěli jsme oba rezignovat 1. února, nakonec Vláďa se rozhodl dřív. Tenhle krok jsme měli promyšlený dopředu. Chceme vyburcovat ústecké firmy, místní podnikatelské prostředí, aby pomohlo Slovanu. I každý fanoušek může pomoct. Když bude chodit pět tisíc lidí, hned máte v rozpočtu tři čtyři miliony korun. A to je to, co Slovanu chybí. Tvrdím, že mít o tři miliony víc, hrajeme play off každý rok.
Fanoušci vláčeli vaše jméno na sociálních sítích, jak jste ty osobní útoky snášel?
Hrozně špatně! Přestal jsem to číst. Na náhradním diskusním fóru vystupují fanoušci pod přezdívkami a šijí do vás. Můžete si říkat, že to je minorita, ale stejně to bolí. Přitom já to tady dělal i zadarmo. Mám slušný příjem z civilního zaměstnání, takže když nevycházel rozpočet, škrtnul jsem si svůj plat. Na Slovanu mi záleží. Měl jsem tady 20 tisíc korun, ale letos jsem pracoval zadarmo.
