Dvě třetiny ale byly z třinecké strany špatné. Nemohli jste se prosadit. Proč?
I v předchozím zápase se Slavií jsme hráli dvě třetiny špatně. Hlavně, že to se Zlínem nakonec dobře dopadlo, vyhráli jsme.
Po zranění se dostáváte do tempa. Jak moc vám při tom v útoku chybí Richard Král, s nímž jste schopni hrát naslepo?
Ríša chybí celému týmu, ale musíme hrát i bez něj, s tím se musíme vyrovnat. Nedá se nic dělat. Snad se brzo dá do pořádku.
Čím to, že Třinec je jiný venku a jiný doma?
Nevím, ale venku neproměňujeme šance. Najednou jsme svázaní a nic nám nejde. Doma lépe bruslíme, jsme pohyblivější, ale čím to je, to opravdu nevím.
Koleno už je v pořádku?
Musím zaklepat, je to dobré, nic mě nebolí.
Zraněním jste přišel o přední příčky v kanadském bodování, jemuž jste dlouho vévodil. Mrzí vás to moc?
Výpadkem jsem ztratil postavení nahoře, ale o to vůbec nejde, hlavně jde o Třinec jako o mužstvo, abychom se dostali do play off.
Šance žije pořád, ale je play off reálné, když nebodujete venku?
Musíme bojovat do posledního zápasu. Především však musíme už nějaké body urvat venku.
Teď hrajete dvakrát na ledě soupeřů, v pátek v Plzni a v neděli s Vítkovicemi.
Měli bychom získat aspoň tři body. Jeden zápas vyhrát, to by bylo výborné.
