V posledním přípravném utkání před startem extraligy se zranil, po nárazu na mantinel si přetrhal vazy v rameni.
Musel na operaci, na premiérový zápis v sezoně čekal dlouhých 75 dnů. Prožil skvělý večer, proti Spartě byl hned vyhlášen nejlepším hráčem utkání.
Mohlo to být vůbec ještě lepší?
Gól a dvě asistence, to dlouho nepamatuju. Ale vždycky je co zlepšovat. Měl jsem ještě pár dalších šancí, jenže je nezakončil dobře.
Trefil jste se hned při prvním střídání. Ovšem trochu šťastně, že?
Najížděl jsem zleva na branku a nahodil puk na gólmana. On ho vyrazil a některý z beků jej dopravil do vlastní sítě. Štěstí.
Měl jste obavy, jak bude váš první zápas v sezoně vypadat?
Měl. Když jsem po operaci začal trénovat, všichni okolo mě lítali. Skoro tři měsíce bez hokeje musely být znát. Bylo mi hrozně, nikdy jsem takovou dlouhou pauzu neměl. Naštěstí návrat dopadl dobře.
Bál jste se soubojů u mantinelu?
Asi dvakrát jsem si na zranění vzpomněl, když se proti mně hnal soupeř. Ale jinak vůbec.
Zdálo se, že i fyzicky jste vydržel celých šedesát minut.
No, v závěru už to bylo špatný. Síly došly a na konci jsem vůbec nemohl. Bylo to znát při nájezdu dva na jednoho, který jsem vyřešil hrozně.
I tak jste si laťku nasadil hodně vysoko. Teď se od vás budou čekat body každý zápas.
To je pravda, bohužel (smích). Budu se snažit.
Po vašich přihrávkách se dvakrát trefil Ludvík. Druhé křídlo Padělek, loni kanonýr týmu, ale na první zápis v sezoně stále čeká.
Snažíme si hodně nahrávat, dnes zakončení vyšlo na Davida. Příště to snad vyjde na Aleše. Až dá gól, spadne to z něj a rozjede se, uvidíte.
