"Myslím, že jsem se tady nepředvedl špatně,“ byl spokojený s měsícem ve znojemském dresu Bartek.
V Kanadě se mu však líbilo a i to patrně hrálo roli, že se rozhodl pro návrat. "Ty dva roky tam totiž byly skvělé a vždycky se tam rád vrátím,“ říkal minulý týden. To možná ještě netušil, jak rychle to bude.
Rodákovi z Olomouce přineslo zámořské působení hodně nových zkušeností a pohledů. Juniorská soutěž v Kanadě a v Česku, to je totiž, jako byste se snažili srovnat NHL s českou druhou ligou. "Zahrál jsem si tam osmdesát zápasů za sezonu, druhý rok už jsem nesl větší zátěž, víc úkolů a naučil jsem se tam mnohem profesionálnějšímu přístupu k hokeji,“ tvrdí s vážnou tváří.
To podle něj mezi českými juniory není. "Tam je mnohem víc hokejistů než v Česku. Na vaše místo čeká deset dalších. Nezáleží, jestli jste v první nebo v druhé pětce, trenér vás může klidně posadit. Kluci jsou k tomu vedeni už odmala. Zájem médií a fanoušků je tam obrovský už v tomhle věku. A ti vás doženou k tomu, abyste vždycky hrál na maximum. Tady přijde na juniorku padesát lidí, tam jich bylo patnáct tisíc,“ přibližuje Bartek hokejový fenomén v Kanadě.
V Česku těžko představitelné. "Samozřejmě v extralize nebo první lize to nejde odfláknout, ale v juniorské lize se na to někteří kluci tolik nesoustředí, neodehrají to naplno,“ míní.
A tak není divu, že se rozhodl vrátit zpět. Zvlášť když si tam našel spoustu nových přátel a druhou rodinu, jak sám říká. Přesto je za možnost pokusit se o místo v extraligovém kádru Orlů rád. "Je to rozdíl. Kluci tady jsou chytřejší, vyspělejší, víc si podrží puk, jsou na tom technicky lépe. Můžu si tu přihrát, najet si a dostanu puk zpátky. To je hokej, který jsem dva roky nehrál,“ chválí si. "I když my jsme měli na tamější poměry docela technický tým.“
Bartek bude také řešit, co dál se školou. V Kanadě totiž dodělal ekvivalent českého gymnázia. A rád by pokračoval. "Chtěl bych zkusit vysokou, lákaly by mě přírodní vědy nebo právo. Ale záleží, jak to půjde s hokejem,“ přemýšlí.
