Týmu, který zatím v extralize nastřílel nejméně branek. Uběhne alespoň deset minut, než se hráči začnou trousit z ledu. Zůstávají už jen mladíci. Musí posbírat haldu puků, které tam po svém řádění zanechali.
"Existuje celá škála zásobních cvičení zaměřených na střelbu," říká Josef Paleček. Několik z nich vybral karlovarský kouč i včera.
Při tréninku zkoušel s hráči tři speciální situace zaměřené na koncovku. "Snažím se, aby jen nestříleli," vysvětluje.
Jednoduchá zakončení si hokejisté zkoušejí hned na začátku tréninku, když rozchytávají brankáře. Tady je hlavní především trefit branku. Pak už nastupují složitější úkoly.
Třeba tečování puků těsně před brankářem. "Za zápas vystřelíme na branku hodněkrát, chybí nám ale dorážky nebo tečované střely," říká Paleček.
S hráči proto pravidelně zkouší střelbu přes clonu. Jak to vypadá? Útočník nabije obránci na modrou a vyrazí k brance. Postaví se před gólmana a snaží se nastřelené puky vracet do branky.
"Je to samozřejmě jednodušší než v zápase. Hráčům při tréninku v dorážení nikdo nebrání, takže mají daleko víc času," ví Paleček.
Na trénování pod větší zátěží není ale v nabitém programu extraligy čas. "Hraje se třikrát do týdne. Trénink musí být víc zaměřený na regeneraci. Nesmí v něm být dlouhá cvičení, proto volíme spíš lehčí střelbu." Prvky jako dorážení nebo dojíždění do branky v něm ale nechybí.
"Když se správně zakotví návyky, pak se i snáz použijí," ví karlovarský trenér. Střelbu v rovnovážných situacích s týmem důkladně piloval ještě před začátkem sezony. V situacích jednoho nebo dvou na jednoho. Obránce vystřelil do chumlu před brankou a útočníci puk doráželi do branky.
"Než začala extraliga, docela se nám to dařilo," posteskne si kouč. Sám dobře ví, že smolná série musí skončit. V posledních dvou zápasech jeho tým soupeře přehrával.
Chyběly jen góly. "Nedá se říct, že bychom zápasy odklouzali. Nasazení nám nechybí. Na hráčích je vidět, jak moc chtějí. A jednou se k nám ty puky přeci musí začít odrážet," říká.
Do té doby se bude modlit, aby si tým nepřestal věřit. "Mám trochu strach, aby to na kluky nedolehlo. To by pak bylo špatné," přiznává.
I proto do tréninku zařazuje prvky na odlehčení. "Musí je to bavit a ne znechutit," říká kouč. Trochu se přitom pousměje.
Asi nejznámějším cvičením pro zábavu je "dřevák". Přestřelka, po které ten nejhorší mimo jiné navléká odlišný dres. "Děláme to jednou do týdne. Víckrát se to ani nedá.
Kluci si udělali určitá pravidla a vymysleli i odměnu pro toho, kdo dřeváka získá." Jindy tréninky končí hrou na odlehčení.
"Deset proti deseti. Bez pravidel, bez ofsajdů." Tomuhle cvičení říká trenér Kanada. Další soutěže uzavírají hráči už mezi sebou. Dostanou na ně deset minut po tréninku. "Oni sami ví, co je nejvíc tlačí," vysvětluje Paleček.
K vidění jsou různé střely z voleje nebo sázky s brankářem. Pak už jen uklidit puky a do sprch. Začíná utíkat čas do dalšího tréninku.
