Jste rád, že jdete znovu na Finy? Ve čtvrtfinálové "nabídce" bylo i supersilné Rusko, ale také Němci nebo Dánové.
Teď už si člověk moc nevybere. My se tady na turnaji přesvědčili, že proti těm papírově slabším soupeřům se někdy hraje hůř než proti těm vyrovnaným.
Co vás napadlo, když jste se dozvěděl, že opět narazíte na Finsko? Proběhla vám hlavou vzpomínka na únorovou olympiádu?
Jasně, že jo. I když tady jsou jiná mužstva, je to jiný turnaj. Já bych to moc nepřirovnával. Ve Vancouveru jsme měli na to ten zápas vyhrát. Teď začínáme znovu od nuly s úplně jinými hráči.
Narostlo mužstvu po Kanadě sebevědomí?
Určitě. Po zápase se Švýcary jsme byli v nepříjemné situaci. Spadl z nás ten tlak, že bychom tu udělali nejhorší umístění v historii. My ty poslední dva zápasy hráli, jako by to pro nás bylo čtvrtfinále, takže jsme na play-off už svým způsobem zvyklí. Nic nám to negarantuje, ale aspoň víme, jak na to, abychom měli šanci zvítězit.
Po olympiádě jste si zachytal proti Finům ještě jednou, na Švédských hrách jste od nich dostal čtyři góly. Napověděl vám ten zápas něco?
To jsem byl v jiné pozici. Teď to bude úplně jiné utkání s jinou váhou. Mnohem víc půjde o plnění herní disciplíny. A když budeme mít šanci, je potřeba dát gól. Tak, jak jsme to dokázali proti Kanadě. Tyhle zápasy se nikdy nemění, ty rozhodne jedna dvě šance.
Úspěch bude hodně záviset na vašem výkonu. Jak to berete?
V klidu. Samozřejmě, brankář na tom má velký podíl, ale tak to bývá.
Ještě, že nás ten gól po ataku na mě neposlal domů
Vraťme se ještě k zápasu s Kanadou. V závěru jste inkasovali poté, co vás za brankou atakoval Corey Perry. Jak jste tu situaci viděl?
Ať se na to člověk podívá, jak chce, byla to chyba rozhodčího. Myslím, že podle pravidel nesmí hráč jít brankářovi do těla. A tady ten kontakt byl, navíc jasně cílený. Gól neměl platit a naopak se ještě mělo vylučovat.
Stalo se vám někdy něco podobného?
V životě ne! Ještě jsem se na to po zápase koukal v televizi a bylo to tak markantní, že se to nedalo přehlédnout. Zvlášť když rozhodčí stál hned v rohu. Kolem nás nikdo nebyl, jen my dva.
Mluvil jste se se sudími?
Ano, ale až po zápase. Ještě totiž zbývala minuta do konce. Jakmile gól uznali, věděl jsem, že zpátky už ho nevezmou. Nemělo cenu se rozčilovat.
Nebylo pro vás těžké se potom soustředit?
To ani ne. Už hraju hokej dost dlouho na to, abych věděl, co je důležité. Samozřejmě jsem ale po zápase jel si to s rozhodčím vyříkat.
Jak vám vysvětlil, že nepískal?
Ten Fin mi řekl, že nemohl, protože byl na druhé straně. Bylo to prý na Američanovi. Já doufám, že vědí, jakou udělali chybu. Když si člověk uvědomí, že stát se to za stavu 1:1, tak nás to pošle domů... To by bylo dost těžké strávit.
Ondřej Němec popsal zákrok na vás jako likvidační. Viděl jste to taky tak?
To si nemyslím. Já jen nechápu, jak je možné, že to sudí mine. Vím, že je strašně těžké být rozhodčím, ale tohle bylo tak evidentní, že to byla ta nejjednodušší věc v celém zápase na odpískání.
Dovolili by si Kanaďané něco podobného na brankáře v NHL?
Myslím, že ne. I kdybychom to my udělali jejich gólmanovi, je z toho ohromná bitka.
Ta se přesto na ledě strhla, ale až po závěrečné siréně.
Kanada když prohrává, dělá takovéhle věci. Já se do toho nezapojoval. Už jsem to zažil jednou (ve finále MS 2005 ve Vídni) a opravdu nemá cenu se s nimi po zápase postrkovat. Člověk tím nic nevyřeší. Je to zkušenost a už mě to nechává v klidu. Oni nadávají, pošťuchují, ale nemá smysl se rozčilovat.
