Když spadnete z extraligy, smrskne se vám rozpočet o 40 milionů, přijdete o sponzory.
Od manažerů to kolikrát žádají sami hráči nebo trenéři: "Nejde nám to, pomozte! My se pak chytneme!"
Ona to ale není jednoduchá věc, někoho podmazat. Pokud nemáte intriky v krvi, cítíte se divně. Musíte sehnat peníze, případně si je půjčit. Riskujete...
Před několika lety se dala koupit důležitá část soupeřova mančaftu za 300 tisíc. Když byli tihle podplacení hráči na ledě, šikovně těm našim uhnuli nebo padli stranou. Ti protivníci, co o ničem nevěděli, už to pak nezachránili.
Jak se to dělá?
Domluvíte schůzku třeba na dálnici nebo u benzinové pumpy. Ústní dohody se v těchhle "obchodech" neporušují. Platí: "Čím křivější člověk, tím rovnější." Když už se nějaký podvod domluví, peníze se předají. Nepodráží se.
Několik hráčů má v extralize dost pochybnou pověst. A nikoliv neprávem. Všeobecně se to o nich ví. Právě do známých firem se "zajíždí", když potřebujete "zatlačit". Většinou se kontaktují gólmani, zkušení beci.
Taky už se stalo, že jeden brankář sám zavolal do klubu: "Hele, jste na tom blbě. Nechcete pomoct?" Hodně gólmanů na sklonku kariéry tohle dělá.
Nejmenovaný obránce zase po pochybném mači prohlásil, že hned na začátku dostal pukem do kotníku a nemohl pořádně bruslit. Že to prostě pokaždé nevyjde...
Často si hokejista potřebuje přilepšit. Kluci mají svoje podnikání, hospody. Občas se jim ekonomicky nedaří a nechají se "podmáznout". Nebo si vsadí.
Když v klubu děláte nějakou dobu, občas poznáte, že hráči něco pustí. Většinou se to dělá, když je mužstvo v pohodě a vysoko v tabulce.
Úplatky bere i podstatná část rozhodčích. Pokud vím, dávalo se v základní části do dvaceti tisíc hlavnímu, čároví nedostávali nic. Ale teď už to asi bude víc.
Z jakých zdrojů se získávají prostředky na úplatky? Obvykle se to uštípne ze vstupného. S příjmy za lístky se dá manipulovat. Nahlásíte, že přišlo míň lidí, než jich ve skutečnosti bylo. Pořád musíte mít minimálně třicet tisíc v hotovosti.
Kdo zná poměry v českém hokeji, ví, že je to pravda.
Ale nemusí být ve všem peníze. Svého času měly zvláštní dohodu dva zeměpisně velmi vzdálené kluby. Navzájem si pomohly, když to jeden z nich potřeboval. Jeden byl třeba úplně "na šrot" a v dalekém městě "nečekaně" vyhrál, aniž někdo někomu platil.
