„Euforie,“ vyhrkl ze sebe třinecký kouč po pondělní výhře nad Libercem 3:0 a vítězství v sérii 4:1 na zápasy. „Po brankách, které jsme vstřelily, mi vyběhly emoce. Snažil jsem se krotit, protože když dělá trenér nějaký humbuk, přenáší se to na hráče. Kluci trpělivě čekali na své příležitosti, a měli jich dost.“
Třinec obhájil extraligový titul, šampioni podruhé vynulovali Liberec |
Máte titul a ve stejný den i 45. narozeniny. Jaké to je?
Neskutečné. Vzpomínali jsme na páté utkání před dvěma roky, kdy nám Ondra Kovařčík v Liberci vystřelil výhru v prodloužení. Také na moje narozeniny. Vychází to tak. Není to však věčné, je to sport. Ale věřím, že vždycky uděláme maximum pro to, abychom více vyhrávali.
Co finále rozhodlo?
Utkání číslo čtyři, kdy dal Matěj Stránský branku v prodloužení.
A dnešní pátý duel?
Vstoupili jsme do něj velmi dobře, bylo na nás vidět, že jsme byli lepší. Od začátku jsme si vytvářeli šance. Liberec čekal, co s ním uděláme. V první třetině se nám ale nepodařilo dát gól, hra se malinko srovnala. Ve druhé jsme byli trošku nervóznější, ale za výhrou jsme si šli. Na Liberci bylo vidět, že mu chyběli klíčoví hráči. Musím soupeři poděkovat za dobrou sérii, pochválit je. A vyzdvihl bych náš tým.
V čem je jeho síla?
Dostali jsme tady hráče, kteří tahají jako jeden muž. Charakterově jsou na tom velmi dobře. Věřím, že jsem klukům ukázal cestu, jak se neustále zlepšovat. A druhá věc je chtít neustále vyhrávat a udělat pro to co nejvíce. I když se něco nepodařilo, kluci se přes to přenesli a byli schopni zase najít sílu a vrátit se na vítěznou cestu, která nám pomohla v této sezoně.
Kdy vám bylo během play off nejhůře?
Určitě v sérii s Boleslaví. Ta byla velmi vyrovnaná. Boleslavští hráli velice dobře. Museli jsme upravit taktiku ze základní části, kdy jsme se snažili být hodně aktivní, jenže jsme s nimi prohráli všechna utkání. Vsadili jsme na poctivou defenzivu, byli jsme nepříjemní. Ta série nám vzala hodně sil.
 |
Za to ve čtvrtfinále jste přes brněnskou Kometu přešli 4:0 na zápasy.
Kometa byla možná unavená po těžké sérii s Vítkovicemi. Na každého soupeře jsme vymysleli, co funguje. Hráči musejí chtít to dodržovat. Ve většině utkání jsme však byli lepším týmem.
Po triumfu vám do očí vyhrkly slzy...
Je to neskutečný okamžik. Spousta dřiny, která se skrývá za tím, že můžeme zvednout pohár. Celou sezonu jsme dokazovali, že hrajeme dobrý hokej. Taky se nám vyhýbala vážnější zranění, což nám pomohlo. Ale i my jsme si prošli ke konci základní části obrovskou tragédií s Petrem Vránou (tragicky mu zemřela manželka – pozn. red.).
Ale vrátil se a hrál výborně, že?
On byl ten faktor, který pomohl k titulu. Vrátil se ve skvělé formě. Dal týmu jistotu, i když to neměl jednoduché a nebude to mít snadné ani v následujících měsících.
Takže byl správný lídr a kapitán?
Jasně. Kdyby přišel a herně se trápil a my na něm viděli, že mu to herně nejde, bylo by to možná kontraproduktivní. Ale hrál skvěle. Pomohl našim hráčům, táhl je. Hlavně první útok. Ten tahal neskutečně a těm ostatním dodával sebedůvěru.
