Ve Zlíně jste kdysi jako trenér pobyl krátce. Už v polovině ročníku 1996/97 vás vystřídal Eduard Novák. Také to už je pryč?
Myslím, že ano. Čas všechno zahojil.
Neskončil jste ve Zlíně slavně, a přesto se vracíte. Jaký máte pocit tentokrát?
Těžko říct. V první řadě mě hřeje pocit, že jsem zase doma. Nebyl jsem nikdy trenérem na cestách. Manažerská práce je změna. Jednou jsem si musel říct - s trénováním je jednou pro vždy konec.
Kdy nastoupíte?
Hned po hokejovém šampionátu. V úterý 15. května.
Jak dlouho vydržíte?
Zatím dva roky. Pak možná přijde někdo nový. Spíš bych se nazval přechodným typem manažera. Po vypršení smlouvy by se mělo manažerství zase omladit.
Kdo vás nahradí? Hovoří se o Rostislavu Vlachovi, často se skloňuje také Antonín Stavjaňa.
Na to nemám odpověď.
Jak si představujete novou práci?
Musím navázat na činnost předchůdce Ladislava Maršíka a pak se to snažit rozjet.
Čas od času se stane, že manažerským tahem se na ledě ocitne hráč, který se trenérům nehodí do koncepce nebo ho rovnou nechtějí. Jak budete řešit tento problém?
Mezi trenéry, sportovním a generálním manažerem musí být jasná shoda. Zmíněných případů musí být co nejméně. A pokud se přece jen vyskytnou, tak jen k užitku mužstva.
Nezměníte směr, kterým se Zlín dosud ubíral? Klub vychovává hokejisty, ti ale jdou ve vrcholné formě buď jinam, anebo výkonnostně v mateřském prostředí ustrnou. Naposled je to třeba případ útočníka Petra Valy, o kterého se dřív zajímal Pittsburgh. Co s tím uděláte?
Zatím nejsem ve funkci. Je to ale znovu věc dohody. V tomto případě ještě musí mít slovo juniorský trenér, který se o své hráče musí umět porvat. Myslím, že Zlín je a zůstane klubem, který sází na vlastní líheň. Samozřejmě, někdy je dobrých odchovanců až moc a všechny vzít do prvního týmu nelze. Musí se rozvíjet třeba v první lize. Je pak věcí manažera, aby se vrátili zpět a zúročili um oddílu, který je hokej naučil.
To zní slibně. Finančně by to Zlín sice neutáhl, ale třeba brankář Roman Čechmánek anebo obránce Roman Hamrlík, to jsou odchovanci, kteří by jednou mohli své zkušenosti vrátit. Co vás napadá při vyslovení jejich jmen?
Mám u srdce hřejivý pocit. Tyhlety kluky jsem vedl od malička. Jejich úspěchy mě vážně hřejí. Přeju jim, aby vydrželi.
Zlín před dvěma týdny opustil uznávaný trenér Antonín Stavjaňa. To se nečekalo. Každý je sice nahraditelný, ale když Stavjaňa oznámil, že končí, určitě i vedení oddílu znejistělo. Jaký je váš názor?
Překvapilo to spoustu lidí. Nejsem výjimkou. Probíral jsem s ním situaci. Mám pocit, že po krátké době se z Třince vrátí domů. Srdcem je to Zlíňák.
A co říkáte problémům Vsetína, kde jste strávil nejlepší trenérské roky?
Kus svého já jsem ve Vsetíně zanechal. Mrzí mě to. Věřím, že se všechno v dobré obrátí. Víc to komentovat nemůžu. Nežil jsem čtyři roky v Čechách.
Jaké to bylo v Geretsriedu? Tento německý klub je vůbec samostatná kapitola vaší kariéry. S přestávkami jste na jeho lavičce strávil devět let a to se jen tak nevidí.
Předloni jsme postoupili do vyšší třídy a letos jsme se navzdory minimálně pozměněnému kádru ve druhé nejvyšší německé lize udrželi. Odcházím s dobrým pocitem. Také proto, že pět hráčů hraje v mládežnických reprezentacích Německa.
Kdo získá vaše místo?
Nevím. V Geretsriedu ještě nevědí, že jsem se rozhodl pro manažerskou židli ve Zlíně. Před odjezdem do republiky jsem si vzal do konce dubna čas na rozmyšlenou. Nejpozději do neděle se to všechno vyřídí.
Z Geretsriedu se do Zlína nevracíte sám. Do klubu má namířeno také jeho odchovanec, dvaadvacetiletý brankář Petr Tuček. Bude zlínskou trojkou? Anebo se posune výš? Richard Hrazdíra je údajně na odchodu do Rosic?
Nechci situaci komentovat. Je to ještě záležitost a práce mého předchůdce. O zájmu Rosic ale samozřejmě vím. Pokud jde o Tučka, Zlín už využil opční právo a zařadil ho do kádru. Je to nadějný brankář. V Geretsriedu prokazoval vyrovnanou formu.
