"Zase jsem slyšel skandovat svoje jméno a to bylo moc příjemné," pochvaloval si hokejový útočník, který strávil poslední rok v ruském Omsku.
Jaké to je, znovu se vrátit na známé místo?
Hlavně je důležité, že jsme vyhráli. Musím říct, že vše zůstalo při starém. Lidi v hledišti jsou pořád stejní, ale všechno se samozřejmě odvíjí od výkonu. A ten byl dobrý.
Ale nástup do Liberce jste neměl zrovna příjemný. Úvodní dva zápasy po vašem návratu tým prohrál...
To vážně nebylo nic moc, cítil jsem to i na sobě. V Českých Budějovicích jsme pořád dotahovali náskok domácích a ve Vsetíně jsme ztratili první třetinu. Doma nám to zatím vychází. Určitě chci, aby se zlepšila i naše hra venku.
Co je k tomu potřeba?
Dát se do poctivé práce, hrát dobře zezadu. Zbytečně někde nelítat, nenapadat ve dvou, ale zatáhnout se a předvádět nepříjemný hokej, který soupeři nemají rádi.
Asi vás potěšilo, že jste se doma uvedl gólem, že?
Zaplaťpánbůh, že jsem se zblízka trefil. Led byl totiž docela špatný, puk nám přeskakoval přes hokejky. Když Znojmo snížilo na 3:1, tak se najednou zvedlo. Ale ten můj čtvrtý gól nás zase uklidnil.
Kapitánské céčko, které jste nosil před odchodem do Ruska, jste nechal Stanislavu Procházkovi. Zůstane to tak?
Já jsem sice říkal, že Standovi céčko jen půjčuju, ale teď nemá cenu to měnit. Není vůbec důležité, kdo zrovna céčko nosí. Standa sezonu rozjel jako kapitán a bude dobře, když ji tak taky dokončí.
