Nepozornost domácího brankáře Jariny z úvodu, díky níž se Zlín snadno dostal do vedení, nadšení až sebeobětování Litvínovských, kteří utkání dohrávali ve třinácti lidech, a sporný verdikt sudího Rejthara v prodloužení, cloumaly vyprodanou halou od začátku až do konce.
Po infarktovém závěru se radoval úřadující mistr. "Jsem rád, že to dopadlo tak, jak to dopadlo," upřímně si oddychl Veselý.
Ten se v 57. minutě nechal vyloučit a v následné přesilovce čtyř proti třem Litvínov vyrovnal. "Celou dobu jsem se na trestné lavici modlil, aby jsme neinkasovali." Po vítězství přiznal, že faul uprostřed hřiště byl zbytečný.
Kvůli téhle chybě se šlo do prodloužení. A Zlín v něm dostal velkou výhodu, mohl soupeře sevřít v nejnebezpečnějším přesilovkovém poměru čtyři na tři.
"Jsem hrozně rád, že se štěstí nakonec přiklonilo k nám. Navíc jsem to zbytečné vyloučení odčinil," poznamenal Veselý, jehož dorážka rozhodla.
Zlín byl skutečně šťastnějším mužstvem. Po většinu zápasu se věnoval bránění, téměř celou třetí třetinu byl pod tlakem.
"To je pravda. Chtěli jsme na rozdíl od předchozích zápasů v Litvínově hrát aktivněji. To se nám povedlo ale jenom napůl. Dali jsme sice první gól, ale hra nebyla dobrá," přiznal hostující forvard.
To bude Zlín muset změnit. V semifinále ho čekají nabuzené Vítkovice. Ovšem hráči prý tak dopředu nemyslí. Chtějí si užít postup, vyléčit drobné šrámy. "Teprve potom se můžeme soustředit na ně," tvrdí Veselý.