Důvod? "Výkonnostně se nám nevešli do čtyř pětek," vysvětluje Petr Tatíček, asistent kladenského trenéra.
"Zprávu o hostování v Písku jsem přijal naprosto v klidu," říká Bělohlav. Rodák z Českých Budějovic se vrací do důvěrně známých míst: "V Písku jsem chodil do školy a dva roky jsem tam byl na vojně."
Kdo také ještě hrajeRadek Bělohlav (Kladno) 11. dubna 1970 |
Písecký dres poprvé oblékl ve středeční prvoligové premiéře v Ústí nad Labem a oblékat ho bude do té doby, dokud ho kladenští trenéři nepovolají zpět do extraligy.
"Je to pro mě nová zkušenost, angažmá v Písku se nebojím," ujišťuje Bělohlav, jenž by i v novém týmu měl nastupovat po boku kladenských parťáků Stielera a Eberleho.
Ve hře je i možnost, že by mistr světa z roku 1996 mohl v Písku zakončit kariéru.
"Tahle sezona je možná mojí poslední," připouští. "Pozoruji na sobě, že jsem pomalejší, mám i horší koordinaci pohybu. Štve mě, když s někým prohraju souboj."
Minimálně tuto sezonu však Bělohlav dokončit chce. "Hokejem se pořád bavím a cítím, že ještě můžu být týmu prospěšný," říká Bělohlav, jenž jako šestý hráč v historii pokořil metu 900 extraligových utkání - teď jich má 974.
"Však taky už hraju se syny svých bývalých spoluhráčů. A takových případů je čím dál víc," usmívá se. "Ale deprese z toho nemám, spíš naopak," dodává Bělohlav s tím, že nastupovat vedle mladších hráčů je pro něj svým způsobem motivace.
Sezona, jež Bělohlavovi včera začala, je jeho čtyřiadvacátou v profesionálním hokeji. "Ani ve snu by mě na začátku nenapadlo, že budu ještě v roce 2011 hrát," přiznává trojnásobný český šampion a člen Klubu hokejových střelců. "Když jsem začínal, byl pro mě starý ten, komu bylo třeba dvacet osm."
Čemu Bělohlav vděčí za to, že může hrát i po čtyřicítce? "Změnily se tréninkové metody i přístup hráčů k hokeji. Moje generace je taková zodpovědnější," míní Bělohlav, jenž za největší úspěch své kariéry nepovažuje žádný titul ani medaili.
"Pro mě je úspěch, že jsem vydržel zdravý a udržel se v takové kondici, že můžu hrát hokej ještě dneska."
