Hradecký matador to ukazuje jako hráč Dukly Jihlava. Nejen tam je ale na roztrhání. Filip souběžně stíhá hrát za Vrchlabí, s nímž ve středu vyhrál krajský přebor. Nyní tak hraje každý den.
Pod průběh série jste se podepsal jednou přihrávkou na vítězný gól Jihlavy v prvním zápase.
Vedeme 2:0, ale v Hradci to klidně může být 2:2. První zápas jsme je přehrávali, ale ve druhém byli aktivnější. Budou chtít vyhrát a my s tím počítáme.
V Hradci trénujete mládež. Prý ráno po vás byl trénink mužů. Neprohlédl jste si ho?
Ne a ani nepůjdu. Jsem soupeř a nemíním se tam tlačit a dělat rozbroje.
Prožíváte pikantní sérii? S Čachotským a Hodkem ničíte Hradec.
Nikoho neničím, dělám jen to, co mě baví. Udělám všechno, abych vyhrál. Hraju za Jihlavu, takže mi to srdce netrhá. Už před dvaceti roky o mně psali, že jsem muž bez nervů. Mám příjemné mrazení, které motivuje.
Přitom to mohlo být úplně jinak.
V létě jsme se s Hradcem nedohodli, tak jsem uzavřel kariéru a šel do Vrchlabí. Pak přišlo tohle. Dělám všechno pro to, abych si to užil.
Hradec toho teď může litovat.
Já slyšel i fámy, že jsem byl pro Hradec drahý, přitom v Jihlavě hraju za korunu. Chci prostě jen hrát. Zapadl jsem do první lajny, která hraje tvůrčí roli. Hradec musím pochválit, v přesilovkách jsme se neprosadili.
Na vytíženost si nemůžete stěžovat. Nejdříve jste hrál dva zápasy za Jihlavu, ve středu za Vrchlabí.
Zkouším si NHL, jak by to fungovalo v českých podmínkách. (úsměv) Je to záhul, ale Jihlava mi vychází vstříc. A zatím to funguje.
O víkendu navíc startuje kvalifikace o druhou ligu. Naštěstí v neděli, jinak byste musel vážit.
Doufám, že se hraje v neděli a není to kachna. Zatím to vycházelo, že jsem volit nemusel. Jsme dohodnutí s trenérem Vrchlabí, že zavolá v pátek a pak se dohodneme dál.
Uvědomujete si, že budete hrát šestý zápas v sedmi dnech? Jak to zvládáte?
Předtím to byly čtyři v pěti a jednou čtyři ve čtyřech dnech. Ještě jsem se s tím nesetkal. Minimálně je to zajímavý zápřah.
Vypadá to ale šíleně.
Zatím se ráno budím. Manželka mě každý den vyslýchá, jak se cítím. Je to chemie, otázka dvou hodin, kdy nohy přestanou bolet.
Mladší hráči kolikrát nadávají, že i tři zápasy v týdnu jsou moc.
Říkám, že když člověk nemůže, má v sobě ještě 70 % energie. To je můj výchozí bod. Baví mě to, ale nevím, jak dlouho ještě hokej můžu dělat.
