Sergeji Fjodorovovi je osmatřicet. Přesto poprvé po osmnácti letech hraje na mistrovství světa. To proto, aby se konečně sešel v jednom týmu s bratrem Fjodorem. "A taky abychom pro Rusko zase konečně vyhráli zlato."
Už dvakrát se mu to povedlo, třikrát pak získal Stanley Cup. Jen olympijský triumf mu chybí. "V Naganu jsem k němu měl kousek, ale někdo mi to překazil. Co to vlastně bylo za tým?" ptá se naoko.
Dobře ví, že mluví s Čechem.
Tak tedy co se vám vybaví, když se řekne finále v Naganu?
Jak blízko jsme byli ke zlatu. Oba týmy hrály dobře, jenže pak vystřelil Petr Svoboda (se jménem vůbec nezaváhá), někdo to tečoval a puk byl najednou v síti. Bylo to těsné, ale ta Petrova střela to rozťala. Navíc výborně chytal Dominik a Češi byli semknutí, hráli jako jeden tým. Ale bylo potřeba se s prohrou vyrovnat a jít dál. Pro nás mělo stříbro velkou cenu, vždyť za námi skončila Kanada, USA či Švédové.
. Sergej FjodorovHokejový útočník se narodil 13. prosince 1969. S velkou kariérou začínal v CSKA Moskva, kde hrál v jedné řadě s Pavlem Burem a Alexandrem Mogilným. V roce 1990, když byl tým na soustředění v Seattlu, utekl z hotelu a odjel do Detroitu, kde hrál až do roku 2003. Získal tu třikrát Stanley Cup, v roce 1994 jako první Evropan vyhrál Hart Memorial Trophy, kterou získává nejužitečnější hráč NHL. Trenér Scotty Bowman dokonce zkoušel, aby hrál na postu obránce. Později působil v Anaheimu, Columbusu, teď je hráčem Washingtonu. V NHL odehrál 1 196 zápasů, připsal si 1 146 bodů. Kromě toho byl na dvou světových šampionátech a na obou získal zlato (1989, 1990). Přiznal, že byl ženatý s tenistkou Annou Kurnikovovou, později to však vyvrátil. |
Vůbec ne! Neviděl jsem gólmana, který by na tréninku dřel jako on. Je neskutečně pracovitý, má silnou vůli a nikdy se nevzdá. Vlastně si nedokážu představit, že by skončil s hokejem. Co by mohl dělat?
Podnikat. Má firmu, která vyrábí sportovní oblečení.
Tak to si asi od něj něco koupím. Ať má kšeft. Teď vážně – vy máte spoustu skvělých hráčů a Dominik je jeden z nejlepších. Je na něm fantastická především ta jeho výdrž, vždyť hraje tak dlouho. A jak dobře!
To platí také o vás. Když jsem vás viděl v neděli v zápase proti Česku, netipoval bych vám osmatřicet.
A kde jste seděl?
Na novinářské tribuně.
Tam je asi hodně špatný výhled. (úsměv) Ne, díky za pochvalu. Samozřejmě jsem po tom zápase děsně unavenej. Z obou stran to byl útočný hokej, i když vzadu to bylo horší. Ve třetí třetině i v prodloužení měl každý z nás spoustu šancí. My to ale přežili a v prodloužení jsme rozhodli, Alexej Morozov dal nádherný gól.
Ale my vám to ve finále vrátíme.
Kdo ví. Třeba se ještě potkáme, ale raději vsaďte peníze na nás.
.Jak ho vidímJan Hejda, bývalý spoluhráč z Columbusu Je to skvělý člověk a hodně mě překvapil. Dřív jsem ho bral jako superstar, ale je úplně normální, sláva a peníze s ním nic neudělaly. Padli jsme si do oka. Oba jsme patřili ke starším hráčům, a navíc jsme spolu mohli mluvit rusky. I potom, co ho vyměnili do Washingtonu, jsme si volali. Tady na mistrovství jsme se sešli v posilovně, představil mi svého bratra. Jediné, v čem se neshodneme, je móda. Jeho oblíbenou značkou je Versace a je docela extravagantní. Klidně si na sebe vezme semišové fialové sako, což já bych nemohl. Ale musím uznat, že vždycky vypadal elegantně. |
Mám na to jasný názor. Za komunismu byla na prvním místě strana, pak hokej. Investovalo se do něj. Pak najednou přestal každého zajímat, politici si mysleli, že to půjde samo. Zrušila se sportovní centra, začala se zanedbávat mládež, trenéři nedostávali zaplaceno. Mladí kluci raději odcházeli do Ameriky, do juniorských soutěží. A když hráči přijeli na mistrovství světa, hráli na sebe. Teď se to začíná obracet. Ruská liga je kvalitní, federace získala vynikající trenéry, kteří hokeji rozumějí. Rusko je zase na vzestupu.
Nejspíš i proto, že hokej je u vás v rukou bývalých vynikajících hráčů. Vjačeslav Fetisov je ministrem sportu, Vladislav Treťjak zase šéfem svazu. Vy se k nim nepřidáte?
Před chvílí jste mě chválil a teď mě posíláte do důchodu? Ne, ještě budu hrát.
Čím to, že jste ve vašem věku pořád fit? Třeba Chris Chelios chodí šlapat do sauny na rotopedu...
To já tam chodím číst noviny... Ne, v létě musíte makat. Chodím do posilovny, běhám. Neříkám, že každý den, ale jsem poctivý. Navíc jsem se naučil poslouchat tělo. A taky jsem měl štěstí, že se mi vyhýbala vážná zranění. I proto hraju tak dlouho na takové úrovni.
. Jak ho vidímJiří Novotný, bývalý spoluhráč z Columbusu V životě jsem nepotkal hráče, který měl takovou minulost a choval se tak skvěle k mladým. Nedělalo mu problém zajít na pivo s klukem, kterého vytáhli z farmy a hrál první zápas v NHL. V tom byla jeho síla. Byl to vynikající lídr. Když něco řekl, tak to platilo. Byl zážitek s ním hrát. Hned jste poznali, že má tři Stanley Cupy, že dvakrát vyhrál trofej pro nejlépe bránícího útočníka. Na ledě vždycky dřel a šel příkladem. Jsem rád, že jsem ho tady na mistrovství potkal. V posilovně jsme pokecali. |
Teď i na mistrovství světa. To jste si tolik chtěl zahrát s bratrem?
A kdo by nechtěl? Jsme od sebe dvanáct let, nikdy bych nevěřil, že se to podaří. Tak snad se to povede tady. Ale já byl rád, že ta nabídka přišla i tak. Ve Washingtonu jsme měli velkou šanci jít dál, ale bohužel to nedopadlo dobře. Jako hráč jsem se rozhlížel, co dál, a když přišla tahle šance, neváhal jsem.
Když už mluvíte o NHL, vy jste dosud jediný Rus, který získal Hartovu trofej pro nejužitečnějšího hráče ligy. Letos se to asi změní, že?
Určitě. Alex Ovečkin ji vyhraje. Je to hráč, který dokáže zlomit zápas. V sezoně měl nejvíc bodů, byl nejlepším střelcem. Pro tým byl jedinečný a neocenitelný. Zasloužil by si tu trofej.
Je tedy podle vás Ovečkin lepší než Malkin, další kandidát?
Nechtějte, abych srovnával. To nejde. Jsou úplně jiní. Zároveň jsou oba skvělí a hlavně mladí. Můžou toho hodně dokázat. I proto věřím, že je Rusko na vzestupu.
