„Chvíli to padá, chvíli z toho člověk vypadne. Nakonec dobrý,“ zhodnotil litvínovský veterán svoje čísla tradičně hüblovsky, tedy skromně. Přitom v nejvyšší soutěži je multirekordmanem.
Hüblovi vyprší kontrakt, Šlégr však naznačil, že by ho rád prodloužil a umožnil mu posunout další maxima. „Ještě jsme se o nové smlouvě nebavili, já to v tomhle věku nechávám po sezoně, jak se budu cítit, jak bude chtít vedení. Jestli budou chtít pomoct, sedneme si. Já se cítím dobře, ještě sezonu určitě přidám. Jestli v Litvínově, nebo jinde, uvidíme,“ nechystá se končit.
V zápase o všechno s Kladnem skóroval dvakrát včetně vítězné trefy. „Jestli si ji budu pamatovat? Těžko říct, v tomhle věku už je krátkodobá paměť horší, možná už zítra o tom nebudu vědět,“ smál se.
Při vítězství 6:2 zařídila Hüblova lajna všech šest gólů domácích, to je unikát. „V titulové sezoně byl jeden podobný zápas. Taky pět šest bodů, ale jistý si nejsem. Jak říkám, s tou pamětí je to horší.“
Což je možná dobře, protože na letošní hororovou sezonu by mohl rychle zapomenout. „Nemůžeme s ní být spokojení, ale teprve teď se bude analyzovat. Možná vedení a všichni vyjedou nějaké statistiky, co bylo dobré a co špatné,“ nepouští se Hübl do rozborů. Každopádně Verva na začátku a konci sezony, to bylo nebe a dudy. „Je tolik věcí, které k té proměně vedly, že je to na delší povídání. Teď si můžeme v klidu sednout a vyhodnotit to.“
Kdyby se Litvínov zřítil do 1. ligy, černožlutá fanouškovská srdce by pukala. „Popravdě jsem nechtěl moc myslet na to, co by sestup znamenal. Říkal jsem si, že v zápase by to mohlo vadit. Naštěstí se to nestalo a doufám, že nestane, co tady budu,“ nechce už žádné nerváky.
Uklidňoval se s dcerami: „Holky dělají krasobruslení, zabydlím se na dolním zimáku, zalezu si tam a kochám se, co umějí. Většinou takhle vypnu, snažím se na hokej zapomenout. I když se přiznám, že před rozhodujícím zápasem jsem to v hlavě měl.“
Vyprodaný Hlinkův stadion se proměnil v bouřící koloseum a Hüblovi se klaněl jako jednomu z hrdinů. „Obrovská úleva. Zápas jsme měli celkem pod kontrolou. I když jsme dostali gól do šatny na 1:1, věřil jsem, že když budeme hrát stejně, zvládneme to. Byl záměr hrát aktivně, ne se zatáhnout a bránit jednogólový náskok. Chtěli jsme pořád hrozit.“
S hokejovým dvojčetem Františkem Lukešem a novicem Tomášem Pospíšilem vytvořili úderný útok. „Pospíšil nám hodně pomohl důrazem, koncovkou, pohybem. Je šikovný,“ chválil ho Hübl, ale poslední bitva přinesla jiné emoce než sedmý zápas o titul. „Finále si člověk užívá, teď jsme byli pod větším tlakem. Ta radost byla úplně jiná. Ale díky fanouškům jsme to zvládli.“