"Mám individuální trénink, posilovnu. To samozřejmě člověk může dělat i doma, ale já jsem chtěl zase trochu načuchnout atmosféru v týmu," popisuje 41letý forvard, který zatím netuší, kdy by se mohl vrátit na led.
"Doktor mi říkal, že to musíme řešit podle pocitů. Může to být už brzy, může to být později," nechce předpovídat. "Ale říkal, ať to nikam neženu, protože to koleno je prý o hodně starší než já," líčí s úsměvem. A hned dodává, že podobná nesrovnalost ve stáří ducha a těla ho překvapuje. "Nedovedu si to představit. Už takhle si připadám starej. A jestli je to koleno ještě starší, tak to není asi nic moc," směje se trojnásobný mistr světa.
Na jeho tvář se opět vrátil úsměv. Neklamný důkaz, že se tělo pomalu dostává do pořádku. "Po druhé operaci jsem deset dní chodil o berlích, pak mi pan doktor vytáhl stehy. Minulé úterý jsem dal berle pryč a začal jsem na to šlapat. Teď chodím do posilovny, jezdím na kole, postupně se do toho dostávám," těší Ujčíka.
Volného času příliš nemá. "Paradoxně, když člověk hraje, je na tom s volným časem lépe. Jasně, když jsou zápasy, je celý den zabitý. Ale rehabilitaci a posilovně se nyní věnuji v podstatě celý den," líčí. Pak připouští, že se přeci jen na chvilku dostane také do přírody. "Když můžu, jdu se projít s pejskama. Člověk přijde i na trochu jiné myšlenky."
Na hokej však nezapomíná. "Dívám se snad na všechny zápasy, které v televizi jsou. Už z toho začínám bláznit," líčí. "Dokonce občas v noci sleduji i NHL."
Podrobně na dálku pozoruje také Duklu. "A koukám, jak jí to jde. První čtvrtina soutěže vyšla nad očekávání," připomíná aktuálně druhou příčku tabulky. "Přitom když jsem teď přišel trénovat a viděl jsem, kolik kluků se chystalo se mnou, místo toho aby byli na ledě... Mužstvo je trošku zdecimované," připomíná marodku. "Kluci hrají v šestnácti lidech, někdy dohrávají jen ve čtrnácti. A přesto dokážou vyhrát. To před nimi musím smeknout," pochvaluje si.
Nemá v podobné situaci trochu obavu o to, zda-li se po uzdravení do sestavy vůbec probojuje. "S trochou nadsázky? Mám," usmívá se. "Prvně se ale musím dát do kupy tak, abych byl v pořádku a byl vůbec platnej. A pak si myslím, že se do sestavy nějakým způsobem probojuju," líčí. "Nakonec, s trenérem jsme kamarádi," v lehkém tónu připomíná, že současný jihlavský kouč Petr Vlk je jeho bývalý spoluhráč.
