Jihlavským hokejistům skončila už druhá karanténa kvůli pozitivním testům na koronavirus, takže spolu zase mohou trénovat. Ovšem z nařízení vlády pouze ve venkovních prostorách, tudíž bez ledu. Navíc netuší, zda se Chance liga ještě vůbec bude hrát.
„Nevím, jestli mám s nimi dělat vytrvalost, fyzičku, rychlost... Nikdo nevíme, co bude,“ zlobí se hlavní kouč prvoligového A-týmu Dukly Viktor Ujčík, který se navíc obává, že brzy se mu může tým v přípravě rapidně ztenčit. „Ti kluci si totiž budou muset najít brigádu, aby uživili sebe a svoje rodiny.“
Skutečně je situace v Dukle natolik zlá?
Jako klub máme na kontě nulu, protože chybí jakýkoliv zdroj příjmu. Takže za minulý měsíc hráči nedostali ani korunu a nedostanou ani za tenhle. Prostě na to nemáme.
A trenéři nějaký plat dostávají?
Nikdo nedostaneme výplatu. Ani já ne. Na klubovém účtu nic není, takže se nemůžou platit zaměstnanci.
Znamená to, že i vy si začnete hledat brigádu?
Já řeším situaci z úspor.
A už si někdo z hráčů nějaký přivýdělek našel?
Někomu se už snad něco rýsuje. Pan Ščerban (šéf klubu) oslovil partnery, zda by nebyl zájem, tak uvidíme.
Hráč, který v sobotu ukončil ze zdravotních důvodů v 41 letech svou aktivní kariéru, přebral včera před zápasem Jihlavy s Litoměřicemi Cenu primátora (vpravo). Vlevo jednatel jihlavské Dukly Bedřich Ščerban.
Ale co když se za čtrnáct dnů soutěž znovu rozjede?
To je právě ono, aby to mělo pro kluky nějaký smysl, museli by na tu brigádu chodit aspoň dva týdny.
Připravovat společně se můžete nyní venku jen díky tomu, že jste profesionální klub, tudíž spadáte do jedné z výjimek vládních nařízení. Jenže co bude, když začnou hráči pracovat?
No právě, profík je člověk, pokud za svoji práci bere plat, což teď kluci nedostávají. Takže se možná budeme scházet na bázi poloamatérů.
Jinými slovy byste najeli na systém druholigových klubů, kde hráči ráno pracují a scházejí se k přípravě až večer?
Přesně tak. Já upřednostním, aby hráči zabezpečili rodiny. A když bude potom chuť a síla, tak budeme dvakrát nebo třikrát týdně trénovat.
A až se situace rozvolní, vrátí se vše do starých kolejí?
Ono záleží, jak to bude, protože pokud budeme hrát dál bez diváků, tak nám to řeší pouze to, že splníme závazky vůči sponzorům. Ale není to nic, co by nám plnilo kasu.
Působíte dost skepticky...
Myslím, že já už jsem dal dostatečně najevo, že jsem skeptik. Za mě je všechno, co se tady v téhle zemi teď dělá, nekoncepční. Šijeme věci horkou jehlou. Někdo říká to, jiný zase tamto. Už bych to asi nechtěl komentovat.
Viktor UjčíkBývalý hokejový reprezentant se narodil 24. května 1972 v Jihlavě, kde se také poprvé postavil na led. Z mateřského klubu odešel v roce 1995, kdy zamířil do pražské Slavie. V nejvyšší české lize pak působil ještě v Třinci a ve Vítkovicích. Zahrál si i nejvyšší finskou soutěž v dresu Kärpät Oulu, s nímž dvakrát slavil finský titul. Z domácího ledu má zlato s jihlavskou Duklou z roku 1991. Je trojnásobným mistrem světa. Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem. V současnosti je hlavním koučem v mateřské Dukle. |
Ze všech stran slyšíme, že se nemocnice plní nově nakaženými, že praskají ve švech... Jak vy byste tedy řešil současnou situaci?
Podle mě by si hlavně všichni měli uvědomit, že je potřeba táhnout za jeden provaz. Aby začala nějaká upřímnost. Říct, jak je to skutečně se stavy nemocnic, kolik lidí tam je a v jakém stavu. My máme pořád informace jen z jedné strany a jen občas prosáknou i ty z druhé. Pokud budu státní úředník, můžu si v klidu pracovat z home office a nijak zvlášť se mě zákazy netýkají.
Vláda ale přece slíbila pomoc těm, kteří museli zastavit či omezit svoji činnost...
A na jak dlouho? A odkud ty peníze budeme pořád brát? Měl by se najít nějaký kompromis. Všichni si musíme utáhnout opasky, ovšem musí to být stylem, že pořád budu mít na jídlo a na to, abych zaplatil hypotéku. A ne, že jedni budou čím dál víc mlaskat a druzí nebudou mít na úplně základní potřeby. To by potom byl teprve průšvih.
Vás skutečně všechna ta čísla a příběhy těžkých případů nemoci covid-19 ani trochu netrápí?
Nejhorší smrt je z vyděšení. A nezlobte se, ale pokud slyším mluvit Flegra (evoluční biolog Jaroslav Flegr), tak se nedivím, že se lidi bojí nadechnout i doma. Já chápu, že je demokracie, ale to, co on předvádí, všechno jen zhoršuje.
Máte na mysli jeho vizionářské předpovědi o kontejnerech plných mrtvol v ulicích měst?
Jasně, přesně to. Vypadá jak vrah ze seriálu o majoru Zemanovi a já bych ho nejraději strčil zpátky do studny. (směje se) Je úplně mimo. Já bych chtěl, aby se konečně říkala pravda, aby politici přestali myslet jen na své preference a začali dělat něco pro lidi.
Je všeobecně známo, že jste byl o minulém víkendu na demonstraci proti rouškám a vládním opatřením na Staroměstském náměstí v Praze. Půjdete i na tu, která se chystá na 28. října?
Oslovili mě, abych přišel. Ale ačkoliv je mi blízké to, co se tam říká, nepůjdu. Protože jednak doufám, že budu mít pořád ještě práci, takže v tu dobu budu trénovat. A za druhé si myslím, že lidi jsou teď skutečně hodně hodně vyděšení, takže je zbytečné přilévat olej do ohně. Navrhoval bych udělat nějakou manifestaci až po 3. listopadu, kdy má tohle skončit.
Je ovšem otázkou, jestli se nouzový stav a opatření znovu neprotáhnou...
Jasně, je dost pravděpodobné, že se znovu řekne, že je potřeba v tom pokračovat. Ale i tak nechci, abychom se sešli, znovu se něco stalo a zase nám pak někdo řekl, že ten covid tady bují kvůli nám.
Co byste tedy navrhoval?
Pokud se chceme nějakým způsobem všichni spojit, musíme udělat kompromis. Takhle to funguje. Takže klidně se pojďme vyjadřovat na sociálních sítích, ale srocování odložme. Třeba pak ostatní pochopí, že nechceme jen prosazovat svoje zájmy, ale že máme ohled ke všem.
Podle vašeho vyjádření mohla za nepokoje při víkendové demonstraci i policie, která neprodyšně uzavřela Staroměstské náměstí. Na tom stále trváte?
Nemám problém to odpřísáhnout na cokoliv. Bylo to tak, jak jsem popsal. Jasně, s nějakou provokací jsem počítal, proto jsem taky s sebou nevzal svoji nejmladší dceru. Bylo jasné, že hooligans jsou slabá stránka, dají se snadno vyprovokovat. Ale policie nenechala odejít normální lidi, kteří si jen přišli poslechnout názory, s nimiž sympatizují. A to byla největší prasárna. Kecy o tom, že lidi mohli jít nějakou postranní uličkou, neberu. Pokud nejsem z Prahy, vím hov..., kterou se dát. A že policajti nepustili mě, chlapa, fajn, ale tam je prosily i ženské s dětmi.
Plnili rozkazy...
Za to se schovávají? Takové rozkazy jsme tady už v minulosti zažili několikrát. I ti, co vraždili v Lidicích, plnili jen rozkaz. Ale mám snad taky nějaký mozek, ne?
Co říkáte na reakce, že svou účastí na zmiňované demonstraci, kde byli převážně lidé bez roušek, jste de facto plivli na práci zdravotníků?
Byla tam spousta lidí, kteří roušky měli, ale i ti, co je neměli. Já ji neměl, protože jsem přece šel protestovat proti rouškám. Tudíž mi přijde logické, že nebudu zahalenej, to by nedávalo smysl. A navíc spadám do devadesátidenní ochranné lhůty, protože jsem už covid měl.
Jste šéfem disciplinární komise ledního hokeje, nepřišla vám účast na demonstraci trochu jako nefér zákrok?
Tomu nerozumím. Jako kvůli tomu, že jsem šel vyjádřit svůj názor? Mně přijde úplně stupidní nosit roušky na venkovním prostranství. Nosím ji do obchodu, ale jen proto, že lidi jsou vyděšení a já je nechci stresovat. Ale rouška mi vadí, špatně se mi přes ni dýchá a vím, že mi škodí. A škodí všem, protože nikdo ji nemění tak často, jak by měl.
Je pravda, že ani ministr zdravotnictví Roman Prymula ji nenosí tak, jak by měl. A navíc ani nedodržuje vlastní nařízení...
A víte, že mě to ani nepřekvapilo? Přesně to se totiž od tohohle typu lidí dá očekávat. Něco jiného říká, něco jiného dělá. K tomu mám jenom dovětek, že by si díky tomu mohli ostatní konečně uvědomit, že ten covid zřejmě nebude zas až tak šílený. Tedy, když sám pan ministr zdravotnictví, který má přístup ke všem záznamům a číslům, si dovolí chodit bez roušky. Navíc do restaurace, která měla být zavřená. (usmívá se)
Bojíte se budoucnosti?
Bojím. Nevidím totiž světlo na konci tunelu.
Chápu to správně, že nevěříte, že se život vrátí do starých kolejí?
Ne. I když naděje tady pořád je. Jenže... Za mě jsou mezi námi sociopati, kteří chtějí ovládat všechny ostatní. A ty my nejprve musíme detekovat a medikovat, aby se uklidnili. Pak bude dobře.
Viktor Ujčík jako trenér jihlavské Dukly
A jak se podle vás dá snížit ono stále se zvyšující číslo nakažených?
Myslím, že každý, kdo používá selský rozum, musí vidět, že kdyby se v dubnu testovalo tak jako teď, tak by to číslo nebylo o moc nižší než nyní. Nejlepší by bylo, kdyby se netestovalo vůbec. A nebo, pokud to tedy musí mít, tak ať se testují jen lidé s příznaky. Ačkoliv to stejně k ničemu není.
Proč?
Chápal bych to, kdyby existoval lék a ten by se pak tomu nakaženému dal. Jenže nic takového není.
Třeba už brzy bude...
Mě úplně fascinuje, že ti nahoře už teď znají cenu vakcíny, ale přitom nevědí, co bude obsahovat. Vakcína, která se běžně vyvíjí pět nebo deset let, tady bude za pár měsíců? Jasně, vidím lidi, kteří poběží a budou volat: Dejte mi to... Ale já to rozhodně nebudu! A ani nikdo z mé rodiny.
