Když hráče v NHL vymění, za svůj nový tým musí leckdy nastoupit hned druhý den. U zadáka Višňovského to trvalo skoro osm měsíců.
Než si v sobotu přetáhl přes hlavu dres se znakem "Isles" a nastoupil za ně proti Buffalu, přihodila se spousta nevšedních věcí.
Hledač pravdy i rodinný typ
Višňovský se přestupu vzpíral, a tak není divu, že se obával, jak ho na Long Islandu přijmou. "Překvapilo mě, jak pěkně se ke mně všichni kluci zachovali," řekl reportérům. "Rád bych mančaftu pomohl, chceme postoupit do play-off."
Islanders i s Višňovským podlehli Buffalu 2:3, posila do obrany se jim však jistě bude hodit.
Patří k nejšikovnějším ofenzivním bekům v lize. Anaheim ho loni v červnu poslal do New Yorku, ale "Višňa" se ohradil, že transakce je neplatná. Že se ho tým Anaheim Ducks opomněl zeptat na týmy, do nichž by chtěl jít. Obrátil se na soud, jenže ten jeho námitky v září zamítl. Višňovský tvrdil, že nemá nic proti Islanders. Že mu záleží jen na zjištění pravdy.
Jeho angažmá v New Yorku poté oddálila výluka v NHL. Také po ní se však šestatřicetiletý Višňovský bouřil. Nehodlal opustit Slovan Bratislava a KHL: kvůli skvělým divákům a poté z rodinných důvodů.
Ještě v dresu Anaheimu...
"Jsem rodinný typ, potřebovali jsme se postarat o nemocného syna, proto jsem se zdržel," vysvětloval novinářům.
Původně se snažil zůstat ve Slovanu, jenže způsobil by tak zásadní rozbroj mezi NHL a KHL, pročež se musel podvolit. Mezitím ho Islanders suspendovali. Slovenská rebelie skončila minulý týden, kdy Višňovský vyrazil za moře. Prošel lékařskou kontrolou, vyfasoval dres s číslem 11 (jeho oblíbená sedmnáctka je zabraná), bleskově se rozkoukával v novém mužstvu a učil se jména parťáků.
Čtyřletý Maxim měl o víkendu podstoupit lehčí operaci. Pakliže se nevyskytnou nějaké komplikace, jeho táta bude mít v New Yorku klid na práci, kterou tak dlouho oddaloval.
