Ve Vítkovicích si vydechli, zato Plzeňští se vztekali: Bezkrevný výkon

Záchrana v extralize je zase o kousek blíže. Hokejisté celku Vítkovice Ridera zvládli ve 47. kole soutěže důležitou domácí bitvu proti Plzni, když vyhráli 3:1.

Zleva Radek Veselý z Vítkovic a Jakub Pour z Plzně. | foto: ČTK

„Bylo to hodně náročné psychicky, víc než fyzicky, protože jsme měli volný týden,“ připustil vítkovický útočník Ondřej Roman. 

Náš tým posílil a je to znát, říká gólman Svoboda

Jediný, kdo ho překonal, byl nejlepší hráč extraligy Milan Gulaš. A díky třem brankám jeho spoluhráčů se vítkovický gólman Miroslav Svoboda mohl po svém stém extraligovém utkání radovat z výhry 3:1 nad Plzní.

„Prožíval jsem to hodně. Ani ne tak kvůli té stovce, ale spíš kvůli tomu, že jsem v Plzni byl a v této sezoně jsem je ještě neporazil. Jsem rád, že se mi to na čtvrtý pokus povedlo,“ těšil se Svoboda. „Ale té stovky si vážím. Co bych za to dal, když jsem byl v dorostu ve Vsetíně... Mám z toho radost, že je mi to teď tak umožněno. Zanechá to ve mně dobrou stopu a je to takové veselejší – první zápas v extralize jsem prohrál, ten stý vyhrál.“

Co rozhodlo o vaší výhře?
Náš tým. Hodně kluků máme nových a je to vidět. Nic proti Plzni, ale myslím, že předvedli nejslabší výkon z těch čtyř zápasů. Rozhodl náš výkon a taky jejich.

Gól vám dal jen kanonýr Gulaš.
Co říct, je to skvělý hráč. Gól dal, já mu ho přeju, je to skvělý kluk a choval se ke mně hezky, když jsem tam byl. Je to fakt skvělý hráč a já doufám, že v budoucnu mi góly nebude dávat tak lehce jako teď.

Nakolik důležité bylo potvrdit doma výhru z Třince?
Byl to důležitý zápas, v Třinci taky, kde chytal Dan Dolejš. Skvěle to podržel, mohl jsem vydechnout. Je taky důležité, že mě dokáže zastoupit. Hodně jsme posílili a jde nám to teď. Jsme za to rádi. Doufám, že už to tak dohrajeme.

„Každý zápas je teď psychicky hodně těžký a tenhle byl extrémně, protože doma je člověk víc pod tlakem. Jsem rád, že jsme to zvládli,“ oddechl si autor vítězné branky, kterou vsítil na začátku třetí třetiny. „Byla tam parádní práce vzadu,“ pochválil Roman přihrávajícího spoluhráče Lukáše Kováře.

„Byl jsem rád, že jsem to trefil. Každý gól se počítá, navíc v této situaci. Věřil jsem, že když dáme gól navíc, tak už to urputně dobojujeme. To bylo hodně důležité. Plzeňští se do nás tlačili, mají šikovné hráče, ale my jsme si to pohlídali. A skvělý výkon gólmana,“ vyzdvihl Roman brankáře Miroslava Svobodu.

To kouč Plzně Jiří Hanzlík byl rozezlen. „Pokračovali jsme v bezkrevných výkonech venku. Individuální výkony většiny hráčů byly špatné, a pokud neprojeví sebereflexi, sezona pro nás brzy skončí,“ prohlásil. 

„Po druhém gólu jsme zase přestali hrát. Nevím proč. Prohráli jsme pošesté v řadě venku, a to tak nejde,“ posteskl si Patrik Zdráhal, který je v Plzni na hostování do konce sezony z Vítkovic a v Ostravě hrál poprvé jako soupeř. „Trochu jsem se rozkoukával v první třetině. S klukama jsme se hodně hecovali, bylo to pro mě velmi emotivní utkání,“ přiznal Zdráhal.

Vítkovičtí si díky výhře pojistili jedenáctou příčku, na poslední Kladno mají pět kol před koncem základní části soutěže osmibodový náskok. „My máme ještě čtyři zápasy, ostatní pět. Matematicky záchrana jistá není. A dokud nebude, nálada musí být pořád vražedná. Ale pokud budeme sbírat jakž takž pravidelně body, nemusíme sledovat nikoho,“ dodal Ondřej Roman.

Hrál jsem špatně, štve Zdráhala

Poprvé v kariéře vyjel na vítkovický led jako soupeř. Plzeňský útočník Patrik Zdráhal si hodně přál proti svému mateřskému klubu uspět, ale nepovedlo se. „Pocity jsou špatné, zase jsme prohráli. Přeju Vítkovicím, aby se zachránily, ale dneska jsem tady chtěl vyhrát,“ povzdychl si 24letý Zdráhal po porážce 1:3.

Jak jste se na ledě cítil vy?
Byl to ode mě špatný výkon. Mám daleko na víc. Nehraju teď dobře a musím se zlepšit.

Rozhodl o výsledku druhý gól domácích, který padl jen 55 vteřin po začátku třetí části?
Asi ano. Zapomněl se tam někde náš hráč, to se stane. My jsme měli v první i druhé třetině nějaké šance, ale Míra Svoboda nás vychytal. A pak jsme po vstřeleném gólu zase přestali hrát. Nevím, čím to je.

Venku jste prohráli pošesté v řadě, už to máte v hlavách?
Nedaří se nám. Už s tím hlavně musíme něco udělat, dál není na co čekat. Takhle to nejde.

Hecoval jste se před zápasem s bývalými spoluhráči?
Jasně, mám tady dost kamarádů. Popichovali jsme se s Honzou Schleissem, Mírou Svobodou, Petrem Trškou. V první třetině jsem se rozkoukával, bylo to trošku divné, byl jsem tady poprvé jako soupeř. Bylo to pro mě emotivní.

Schytal jste tam jednu ostrou ránu od obránce Výtiska, že?
Jo, dost to štíplo. Dostal jsem to do zadku, naštěstí to nešlo jinam. (úsměv) Ale je to v pohodě. Já tušil, že bude střílet, není to technický typ. Věděl jsem, že to bude bolet, ale musel jsem do střely padnout.

Bylo znát, že Vítkovice hrají další těžký zápas o záchranu?
Bylo. Hrají o všechno, bojovnost u nich byla na maximum. Šli si za tím, my bohužel tolik ne.