Vůjtek dal první gól po střele Tesaříka a druhý přidal Seman po přihrávce Štefanky.
"Je jedno, kdo u těch gólů byl," prohlásil vítkovický trenér Miroslav Fryčer. "Utkání se ale bralo až moc prestižně, když na třinecké straně bylo tolik bývalých vítkovických hráčů. Jako by proti sobě hrály dva vítkovické mančafty a ten lepší vyhrál."
Vladimír Vůjtek připustil, že měl v tomto duelu mnohem větší motivaci než jindy. "Ve Vítkovicích jsem ještě před půl rokem hrál, vyrostl jsem tam," připomněl.
Vítězství ale nebere jako satisfakci, když s ním klub po minulé sezoně odmítl prodloužit smlouvu. "To už je pryč," řekl. "Nemám to nikomu za zlé. Teď jsem v Třinci. Hlavně jsem rád, že jsme vyhráli a můj gól je jen něco navíc."
Tušil, že by jeho trefa mohla být vítězná?
"Ještě byl čas, do konce chybělo pět minut," upozornil Vůjtek. "A dvě minuty před koncem po přečíslení a střele Hudce nás podržel Kokin."
Třinecký gólman Vojtek, jenž má přezdívku Kokin, vychytal třetí nulu v sezoně. Přiznal, že mu bylo nejhůř právě v závěru, když Vítkovičtí jeli ve třech na dva domácí obránce a z druhé vlny pálil Hudec. "Byl sám přede mnou, ale zvládli jsme to," ulevil si Martin Vojtek.
Dlouho trvající bezbrankový stav trenéři přičítají kvalitním obranám. "A nebezpečné situace výborně řešili oba brankáři," podotkl třinecký kouč Jiří Juřík.
Přesto byl souboj dlouho hodně opatrný.
"Hrajeme zápasy rychle za sebou, síly ubývají," řekl vítkovický útočník Petr Hubáček. "Tři týdny už prakticky hrajeme ob den, to nejde hrát pořád na sto procent."
Stejný názor má i Vladimír Vůjtek. "Vždyť jsme nyní během dvaceti dnů sehráli deset zápasů," spočítal. "Už toho máme plné zuby. A k tomu jsme my i Vítkovice dnes hráli vesměs na tři pětky."
Další kolo čeká hokejisty už v pátek. Pak budou mít konečně pauzu.
|
Na své kamarády jsem ještě tvrdší T ř i n e c - Nastoupil v prvním útoku. Jako první z domácích vystřelil, byť jen lehce. Gólu se třinecký útočník Juraj Štefanka včera nedočkal. Připsal si však asistenci. "Každý zápas proti Vítkovicím má pro mě jiný nádech, než ostatní," přiznává třinecký útočník Juraj Štefanka. "V Ostravě jsem se cítil jako doma. Vždyť jsem tam hrál dva a půl roku." Štefanka je jedním z šesti hokejistů Ocelářů, kteří v minulosti ve Vítkovicích působili. Jan Peterek, Daniel Seman, Juraj Štefanka, Radim Tesařík, Vladimír Vůjtek, Jan Výtisk. Ti všichni patřívali k vítkovickým oporám. Juraj Štefanka hrál proti Vítkovicím už v minulé sezoně v play-off. To bylo poté, co ho klub vyměnil do Znojma za Urama. "Letos jsem proti nim nastoupil poprvé," podotkl. Sezonu totiž začal v ruském Nižněkamsku, odkud se před měsícem předčasně vrátil a zamířil do Třince. Štefanka je Slovák, ale Vítkovice považuje téměř za svůj domovský klub. "Ostatně, když jsem v Rusku končil, tak jsem měl myšlenky, že se vrátím domů, do Ostravy, ale dopadlo to jinak. Jsem v Třinci." Odmítá ale, že by své bývalé vítkovické spoluhráče šetřil. "To určitě ne. Mnozí známí si ze mě dělají srandu, že jsem na své kamarády ještě tvrdší než na ostatní hráče." Ve včerejší střetnutí to ale neukázal. Do ostřejšího kontaktu s protihráčem se téměř nedostal. Dvanáct vteřin před koncem však nahrál Semanovi a ten přidal druhý gól třineckých hokejistů. |
