„Dobře to skončilo, vyhráli jsme. Chtěl jsem jen tohle,“ líčil Yan Stastny. „A konečně jsme dali gól ve hře pět na pět, všichni chalani jsou spokojení,“ připomněla vítkovická posila trefu Lukáše Kloka. „To jsem chtěl. Vyhráli jsme, máme tři body. Dobře jsem začal.“
A co ten váš gól při přesilovce v pěti proti třem?
Měl jsem štěstí. Oli (Rostislav Olesz - pozn. red.) byl před brankou, chtěl jsem mu to dát na hokejku, protože tam byl sám, a ani nevím, jak to prošlo do branky.
Brankáři mezi betony. Otec vás prý učil takhle střílet.
Naučil mě to tak, že musím střílet asi třicet centimetrů od ledu. Když trefíš bránu, jsou tam všude díry. Měl jsem trochu štěstí, padlo to tam.
Yan Stastny, nová posila Vítkovic
Přesilovek jste ale měli mnohem více. Co produktivita v nich?
Šance jsme měli, a když jsou šance, góly přijdou. Byl to teprve můj první zápas. Uvidíme, jak to v sezoně půjde.
Pochválí vás táta? Přijel se na vás podívat.
Určitě. Jde o to, abych mužstvu pomáhal získávat body, abychom šli v tabulce nahoru. Body do statistik přijdou, když chceš body pro mužstvo. Jen tohle člověk chce, proto hraje hokej.
A radil vám otec, když jste se rozhodoval, zda jít do Vítkovic?
Ne. Jen mi řekl, že je to mužstvo, kde mě chtějí. Je mi 34 let a hraju už dlouho. Chtěl jsem jít někam, kde mají mužstvo, co má energii. Tady to tak je a je to jen dobře pro mě, abych měl radost ze hry.
A co řeč? Mluvíte slovensky, naučíte se i česky?
Slovensky rozumím všechno. Čeština je podobný jazyk, je to blízko. Jsem zvyklý mluvit slovensky s rodiči, akorát mladí lidé mají jiný slang, některá slova mají jiný význam, ale to přijde. Když jsem byl v Rusku, trvalo mi nějakých pět šest měsíců, než jsem se naučil rusky, doufám, že tady to bude rychlejší. Pár týdnů, možná měsíc. Nerozumím sice všechno, ale rozumím dost.
