"Ve Zvolenu jsem byl spokojen, klub měl o mě stále zájem. Spíš jsem počítal s tím, že alespoň rok ještě zůstanu a kariéru skončím na Slovensku. Vsetínský manažer Oldřich Štefl předložil nabídku minulý týden. Rozhodování nebylo lehké. Zvolen naléhal a ujišťoval, že místo mám znovu jisté. Lákala mě také představa připomínající nejslavnější vsetínskou éru. Ve Zvolenu byla parta, dařilo se, diváci byli perfektní. A peníze? Žádný problém. Jistou roli před konečným rozhodnutím hrál fakt, že jsem už čtyři roky stále na cestách. To dojíždění bylo vážně únavné."
Čím vás Štefl přesvědčil?
Vsetínská situace nebyla lehká. Hráči odcházeli, všechno připomínalo chaos. Ředitel mě zasvětil do současnosti i budoucnosti. V zájmu oddílu bylo získat někoho, kdo by nový a výrazně omlazený tým dokázal usměrnit. Klub potřebuje zkušené hokejisty. S návratem jsem nakonec souhlasil.
O vsetínských problémech hovoříte v minulém čase. Máte zprávy, že odliv hráčů už skončil, že nastává čas stabilizace?
Z jistého úhlu jde o rizikový návrat. Situace není zcela stabilizována. Někteří hráči jsou možná ještě na odchodu. Na druhou stranu ale existuje skupina hokejistů, s nimiž se jedná a kteří mají zájem ve Vsetíně nastoupit. Pro mě je důležité, že prostředí znám. Lidé kolem vsetínského hokeje mi do očí nikdy nelhali. Vím z vlastní zkušenosti, že když v oddílu někdo něco řekne, tak se to také stane. Určitě dojde ke změně klubového majitele. Roman Zubík už svou funkci šéfa určitě zastávat nebude. Mám jisté informace také o rozpočtu na novou sezonu. Peníze budou, i když by se oddíl musel řídit tou nejhorší z asi tří variant, které mají zajistit bezproblémový provoz.
Nepřipomíná současnost hokejového Vsetína dobu před osmi lety, kdy se v první národní lize začala formovat budoucí mistrovská sestava?
Tehdy se také stavělo na neznámých zelenáčích, kteří se obklopili kolem zkušené čtveřice Čechmánek, Dornič, Vlach a Raděvič. Trochu ano. Spíš bych řekl, že situace je dnes těžší. Vsetín byl v extralize permanentně lídrem. Lidé už jsou namlsaní a chtějí od mužstva, aby nastavenou laťku udrželo. Vedení má pro příští sezonu ovšem skromnější cíle. Mužstvo vidí v boji o střed tabulky. Měli bychom hrát dobrý hokej a udržet extraligu.
Podepsal jste časově neomezenou smlouvu. Není to pro hráče vašeho formátu risk? Za půl roku vám může vedení říct na shledanou. Takový odchod ze scény by pro vás asi byl velkou ránou?
Kontrakt je vlastně uzavřen na jednu sezonu bez opce a dalších omezení. Není v něm žádná zmínka o dalším pokračování. Posledního května 2002 bude končit s tím, že v únoru nebo březnu si řekneme, co se bude dít později. Ta časová omezenost v mém případě vlastně znamená, že bez mého svolení mě Vsetínští nemohou vyměnit v rozehrané soutěži jinam anebo pustit ke konkurenci.
Od října 1997, kdy jste za Vsetín hrál naposled, se mužstvo změnilo k nepoznání? Znáte vůbec své nové spoluhráče?
Brankář Ivo Pešat zůstal, v obraně bude i Saša Jaškin. Také útočník Roman Stantien stále váhá nad dalším prodloužením angažmá. V tom nebude problém.
V červenci vám bude devětatřicet. Kolik sezon ještě plánujete odehrát?
To je předčasná otázka. Proč se ptáte?
Třeba proto, že na sklonku kariéry stojíte před mnohem těžším úkolem než třeba loni matador Otakar Janecký v Pardubicích. Okolo něj se semkli mládenci, kteří už měli extraligové zkušenosti. To v případě Vsetína nelze říct. Nebudete to mít těžší?
Tak se na to nedívám. Těžké to bude, to ano. Po čtyřech letech se budu vracet do mnohem kvalitnější soutěže, než je ta na Slovensku. Samozřejmě, že jde také o věk. Nejsem nejmladší, to dobře vím. Měl bych působit jako centr, který bude mít vedle sebe nadějné juniory. Ti by měli odtáhnout černou práci. Nebude to snadné. Záležitost ale může mít několik výhod. Mladíci se budou snažit prosadit se do základního kádru a bojovat o uplatnění třeba někde jinde. Je někdy lepší mít míň hvězd a víc hokejových dělníků. Je to také lepší pro krizové situace. Ty, čas od času, vzniknou v každém klubu.
Budete znovu vsetínským kapitánem?
Trenéři Tabara s Nelibou už mi to navrhli. Takže asi kývnu.
Kdekdo by vás rád viděl také na místě trenéra, vychovatele talentů. Obdržel jste i tuto nabídku?
Zatím ne. Nedá se říct, že bych neměl zájem. Ale držím se zásady, že hokejista by měl hrát tak dlouho, dokud může. Gesta ve stylu v nejlepším se má přestat považuju za obyčejná slova. Trenérská práce je těžší. Zodpovídáte za nejméně dvacet lidí. Ovšem trenérskému řemeslu neříkám jasné ne. Nebráním se tomu, jen nevím, u koho bych měl začít. Jestli u mládeže anebo rovnou u mužů.
A co manažerská nabídka. V ústraní se hovořilo o vašem možném nástupu ve Zlíně?
Všichni to věděli, jen já ne. Psalo se o tom i v novinách. Měl jsem prý nastoupit ve Zlíně - no, nevím, co k tomu říct. Ještě v průběhu minulého ročníku jsem nezávazně hovořil s generálním manažerem Zlína Bohumilem Koželou. Ptal se, jestli chci pokračovat v hráčské kariéře anebo ukončit kariéru. Odvětil jsem, že se rozhodnu později. To je všechno. Po sezoně k žádnému kontaktu nedošlo.
Napovídalo se toho vážně hodně. Třeba i to, že do vedení zlínského klubu nastoupí dvojice Antonín Stavjaňa, Rostislav Vlach. S tím, že Stavjaňa bude první trenér a vy nový sportovní manažer. Odkud se vzaly tyto spekulace?
Nevím. Opravdu. S Tondou jsem o tom vůbec nemluvil. Pouze mi řekl, že to chce po třech letech změnu, takže zkusí vést jiné mužstvo. To je všechno.
Nový sportovní manažer Horst Valášek po svém nástupu řekl, že jeho nová funkce je dočasná. Že vlastně připravuje půdu pro mladší. Pro vás to tedy není?
Nevím o tom.
Vsetínský dres zdobily na začátku zlaté éry emblémy vaší firmy RV. Ještě podnikáte?
To už je pryč. Neměl jsem na živnost čas. Navíc je kolem tolik záludných lidí, kteří dokáží situace zneužít, že to nemá cenu. Když podnikat, tak na plný úvazek. A na to já ještě nemám čas.
Čím jste se zabýval?
Zajímala mě rehabilitace. Nabízel jsem masáže, laserovou terapii a také léčbu kyslíkem. Obchodoval jsem také se sportovním oblečením.
Kdo se dostane na mistrovský dres, musí do klubového rozpočtu přispět minimálně milionem korun. Nebudete se třeba spolupodílet na financování "nového Vsetína"?
Určitě ne. Ostatně - není z čeho brát.
V hokeji jde dnes o peníze. Mimochodem - polepšil jste si po podpisu nové smlouvy?
Jsem spokojen. Peníze jsou srovnatelné s těmi, co jsem měl dřív.
Zkušené české hokejisty lákají ruské kluby. Neměl jste třeba na závěr kariéry zájem na odchodu třeba do Kazaně nebo do Omska, kde jedna sezona znamená pro hokejistovu rodinu pohodu na mnoho let dopředu?
Milionové sumy, které se v Rusku točí kolem hokejistů, jsou slušné. Navíc jde o čisté, už zdaněné peníze. I když - kdo viděl život v Rusku na vlastní oči, má jasno. Pro každého to tam bude především o obětování životního stylu na úkor peněz. Nevím, nevím, jestli bych se dal na něco podobného. Kluby čerpají peníze, alespoň podle našich novin, z ropné činnosti. Je kolem toho spousta nejasností.
Šest titulů Vsetína je výjimečných. Nemáte pocit, že trestní stíhání předsedy Romana Zubíka, který také obchodoval s ropnými produkty, zůstane nesmazatelnou skvrnou na všech zlatých medailích? Určitě jste zaznamenal názor: těm se to hraje, když si kupují nejlepší borce, kteří jsou doma k mání. Nebo ne?
Vypadá to tak. Ale Roman Zubík udělal pro hokej ve Vsetíně skutečně maximum. Kdyby nežil, Vsetín by to nikam nedotáhl. A že to dopadlo neslavně? To je otázka pro Zubíka. Klub nezajímal původ peněz. To byla Zubíkova věc. Těžko říct něco víc. Něco podobného se děje v českém sportu i politice. Případů je mnohem víc. Pošpiněné jméno vsetínského hokeje ale rozhodně nebylo. Hráči šli tam, kde jim dali nejvíc. To je přirozené. Tak to nejen v hokeji chodí.
Vzpomenete si ještě někdy na svůj nejslavnější gól, který zajistil Vsetínu první titul?
Několikrát jsem si to připomněl na videu. Také jsem si ze situace, která gólu předcházela, dělal několikrát legraci. Třeba loni ve Zvolenu trenér v přípravě nařídil, aby obránce nechal puk za brankou a centr ho vyvážel do třetiny. Trenérovi jsem říkal, že nacvičovat to nebudeme, že už to umíme dokonale. Tím obráncem byl Pavel Kowalczyk. (Rostislav Vlach v 18 vteřině prodloužení finále play off ročníku 1994/95 se Zlínem vzal puk, stojící u zadního hrazení v kaluži nezamrzlé vody, zlínskému Kowalczykovi. Puk zpracoval a rychlou střelou překonal brankáře Kameše, pozn. autora)
Ten první titul, to byl pro Zlín šok, který někteří nevydýchali dodnes. Mužstvo, které z velké části tvořili bývalí hráči Zlína, vybojovalo titul pro konkurenční klub. Žijete ve Zlíně. Připomene vám občas někdo, co jste oddílu způsobil?
Občas, ale všechno je s úsměvem. Už je to dávno. První rok to ale bylo dramatické.
Nemrzí vás, že jste jako Zlíňák dal největší díl hokejového umu Vsetínu? Proč jste se s bývalým zlínským předsedou Josefem Ondíkem nedohodl na návratu?
Všechno je otázkou jednání. A také seriózního přístupu. Smlouvu, kterou Zlín po mém návratu z finského angažmá v Joensuu nabídl, by nikdo nepodepsal. Funkcionáři si dávali podmínku, která se týkala zdravotního stavu. Nesměl bych prakticky vůbec onemocnět, případně se vážněji zranit. Jak se ukázalo později, stejné problémy měli i ostatní hokejisté, které vzal Vsetín. Třeba Roman Čechmánek, Michal Tomek nebo Antonín Stavjaňa. Ve Zlíně to bylo dřív zařízené tak, že oddíl raději zaplatil cizího hráče než odchovance. K lepšímu se všechno změnilo před dvěma třemi lety, po příchodu Antonína Stavjani. Kdyby to všechno dopadlo jinak a dohodli jsme se, tituly se mohly slavit ve Zlíně.
Až skončíte kariéru, budete pracovat pro Zlín, anebo pro Vsetín?
Uvidíme později. V současnosti mě zajímá hráčská kariéra ve Vsetíně.
 Devětatřicetiletý hokejista Rostislav Vlach, který se vrátil ze Zvolena do Vsetína, hraje golf |
