Jak je trenérovi, když jeho celek prohrává ve druhé minutě 0:2?
Já mám sice zvýšený tlak, a tak měl jsem namále. Samozřejmě ten vstup do utkání se nám vůbec nepovedl, pak jsme to rozjezdili a přestali Spartu pouštět do vyložených šancí. Dokázali jsme narušovat jejich akce hned v zárodku a byli jsme bruslivější. Po zásluze jsme vyhráli.
Jak pozvednout mužstvo, když se začátek tak nepovede?
Museli jsme je uklidnit. Měli jsme před sebou celý zápas. 58 minut bylo dost na to, abychom s tím utkáním ještě něco dokázali udělat. Nebyl důvod k větší panice.
Nepřekvapilo vás, že i přes ten tristní začátek jste se dostali velmi rychle zpátky do utkání?
To byly nešťastné góly. My jsme dělali velké chyby na modré čáře, které soupeř nekompromisně potrestal. Přesto jsme chtěli dál hrát svou hru, nezbláznit se. A to se nám nakonec vyplatilo.
Série byla hodně vyhrocená, došlo i ke slovním přestřelkám, co byste k tomu řekl?
To k tomu patří. Není tam nic osobního. Jde o válku nervů, která k play-off patří každý rok.
Kdybyste měl shrnout, co vás dostalo přes favorita do finále...
Čtyři vítězství. Soudržný výkon celého mužstva. My nemáme moc zkušené mužstvo, jsou to kluci z Třebíče a Havlíčkova Brodu. To se na nás projevuje na domácím ledě, kdy nezvládáme hrát tak uvolněně. Venku jsme začali praktikovat hokej ze začátku sezony, který nás zdobil.
Sparta byla favorit, proto nelze se nezeptat. Nepřekvapili vás zejména mladí hráči těmi výkony, které podávali v celé sérii?
Já to beru z celé té sezony. Sice jsme se Spartou prohráli většinu utkání, přesto krom té nakládačky 0:7 tady v Praze jsme s ní hráli vyrovnaný hokej. Proto jsme si na ni věřili i v play off.
Co byste řekl ke Zlínu, který vás čeká ve finále?
Já si takové finále přál od začátku play off. My máme letos se Zlínem bilanci 3:1. Na druhou stranu to byla základní část, play-off je úplně jiné. Můžeme se těšit na velké finále.
