Jaký to byl pocit, dát zase gól?
Bylo to příjemné, díky za otázku (smích). Už jsem málem zapomněl, jaké to je.
V 1. lize jste na to měl 17 pokusů, ve Spartě vám stačil jediný. Jak to?
Je to samozřejmě hlavně otázka štěstí. Možná že v Brně jsem chtěl až moc. Ne že bych teď nechtěl, ale najednou to tam spadlo. Hned mi proběhlo hlavou, že to štěstí mi chybělo, když jsme chtěli jít s Kometou do extraligy.
Prosadil jste se pohotovou střelou mezi betony. To byl záměr?
Já jsem se jen soustředil, abych to trefil na bránu. Byl v tom i kus štěstí. Člověk nemá moc času nějak mířit, chtělo to hlavně dobře trefit z jedničky a vystřelit.
A hned jste překonal Lukáše Mensatora, považovaného za nejlepšího brankáře play-off. Chodili si k vám potom spoluhráči pro radu, jak na něj?
To vůbec. Jedna střela, gól, to je vážně štěstí. Na ledě jsem byl párkrát. Kluci tam měli šancí o hodně víc, bohužel góla dlouho nedali.
Kdy jste se dozvěděl, že budete hrát za Spartu?
V úterý mi zavolali a zeptali se mě, jestli si chci prodloužit sezonu. Taková nabídka se samozřejmě neodmítá. Bohužel jsem musel hrát v nových bruslích, protože staré jsem po vyřazení z play-off v Brně vzteky zahodil.
Co jste po sezoně dělal, než přišel telefonát ze Sparty?
Když jsme vypadli, tak jsme šli s klukama na pivo, pak jsem šel ještě na pivo doma v Hradci. Byl to normální program po sezoně. Člověk si chce na chvíli odpočinout od hokeje, tak jsem šel do hospody a dal si pár piv. Ale nebylo to nic velkého.
Jak jste si užil zápas za Spartu?
Na ledě jsem byl jenom párkrát, ale užil jsem si to dost. Zahrát si semifinále extraligy na Spartě se vám nepoštěstí moc často. Jsem rád, že jsem si zahrál, a to, že jsem dal gól, je něco navíc.
V sobotu série pokračuje, budete u toho?
Jo jo, zrovna jedeme do Varů.
