Brno nakonec slavilo hladké vítězství 4:0.
Zmiňovaný gól přitom neuklidnil jen brněnský tým, ale především jeho střelce. Ten se naposledy trefil... „Přece proti nim,“ připomněl Vostřák svůj poslední zásah z Mostu.
„Před zápasem jsem si na to vzpomněl a říkal jsem si, že by se to mohlo zlomit.“ Stalo se. Největší letošní tahoun Komety se po sedmi zápasech znovu dočkal své trefy.
Předtím přitom pracoval jako neomylná mašina na góly i asistence, v jednu chvíli se dokonce vyšvihl na čelo produktivity celé 1. ligy. V posledních 7 zápasech ale nastřádal jen 3 gólové přihrávky. Přitom dřel pořád stejně, na ledě byl stále nepřehlédnutelný.
„Ale šance jsem nedával, několikrát jsem třeba trefil tyčku.“ Přesto byl pořád v klidu. „Nestresoval jsem se tím, opravdu. Snažil jsem se být trpělivý. Ale hlavně mě těšilo, že se trefovali ostatní a dál se vyhrávalo,“ líčil Vostřák.
„Je totiž důležité, aby góly dávalo co nejvíc hráčů, aby to nestálo jen na jedné lajně. Když se jí nedaří, vezmou to další. To se nám podařilo a mančaft to dělá pevnějším, všichni pak stojí za sebou.“
Takhle mluví správný kapitán. A Vostřák tak vystupuje také mimo led. Třeba v neděli si v doprovodu své ženy a dcery sedl do baru s fanoušky a víc než tři hodiny si s nimi povídal.
„Ze začátku nikdo nevěděl, jak to bude probíhat. Ale nakonec se to povedlo, bylo to velmi příjemné. Ne žádná klasická podpisovka nebo beseda, ale u piva jsme se bavili o všem možném,“ popisoval Vostřák. „Snad tím vznikla nová tradice.“
Tu svou gólovou by zase rád obnovil. Ve středu k tomu svou 10. trefou v sezoně nakročil.
