Jistými zákroky držel třinecké útočníky v šachu, dlouhá nucená pauza na něm nebyla vůbec patrná. Do konce druhé části chybělo pár sekund, když Biegl po Bonkově ráně s bolestivou grimasou opustil branku.
„Puk jej trefil do krku, Radovan nemohl skoro mluvit. Ohryzek mu začal hned otékat, nechtěli jsme nic riskovat a nechali jej převézt do nemocnice na vyšetření,“ vysvětloval trenér Jan Neliba.
To byl zlom. Nerozhýbaného Žigárdyho znejistil první inkasovaný gól již po 47 vteřinách závěrečné části a úspěšný nájezd Polanského v 55. minutě vystavil vsetínským nadějím na zisk bodů definitivní stop.
„Asi se už budu opakovat. Herně se trápíme, tým Žigárdymu příliš nepomohl. Udělali jsme dvě chyby, kdy jsme neobsadili třinecké hráče, a bylo po zápase,“ vyjmenoval Neliba důvody celkově již jedenácté vsetínské prohry.
V Třinci si naopak oddechli. „Předvedli jsme na vsetínském ledě jeden z našich nejlepších letošních výkonů. Trpělivě jsme bránili a čekali na svou šanci,“ liboval si trenér Třince Marek.
„Důležité bylo, že jsme přestáli úvodní vsetínské přesilovky. Biegl nás pak neskutečně trápil, pro vývoj zápasu bylo důležité, že odstoupil.“ Utkání však předčasně skončilo i pro třineckého Vlastimila Lakosila.
Pavlišova rána mu totiž ve 48. minutě rozrazila čelo. Do branky šel dvacetiletý Michal Holeš, ale ve zbývající části zápasu na něj Vsetín vyslal pouhé dvě střely.
