Květoň pravidelně hraje v mládežnických reprezentačních výběrech. Má už za sebou dvě mistrovství světa hráčů do osmnácti let.
„V Plzni to bylo zklamání. Chyběla medaile. Měli jsme na ni,“ ohlíží se za loňským šampionátem, kdy čeští mladíci skončili na nepopulárním čtvrtém místě.
Svůj extraligový debut si ve vsetínském dresu prožil mimo jiné také v Plzni a to v sezoně 2003/2004. V letošním ročníku si zatím připsal tři branky.
Spartě jste podlehli 2:1. Vsetín si tak připsal další prohru...
Docela nás porážka mrzí. Poslední třetina byla z naší strany celkem dobrá. Zvedli jsme se, dali gól, ale nestačilo to. Každý zápas je čím dál tím lepší. Doufám, že smůlu prolomíme co nejdříve.
Jste beznadějně poslední. Jaká je atmosféra v šatně? Řešíte to?
Řešení a mluvení nám nepomůžou. My se musíme sebrat a konečně vyhrát. Zlomit tu smůlu. Pokud bychom to pořád řešili, tak by to nebylo mnoho platné. To je ta poslední věc, kterou nyní potřebujeme. Rozhodně by to nikomu psychicky nepomohlo,
Vnímáte a připouštíte si vůbec ještě kritiku, která se na tým snáší?
Tak nevnímat to nejde, ale snažíme se si zprávy a články příliš nebrat. Tlak je na každého hráče. Uvědomujeme si, že se nedaří a jsme poslední.
Máte ještě vůbec chuť někomu něco dokazovat, nebo jste na mínění ostatních rezignovali?
My všem dokážeme, že se mýlí a že umíme hrát hokej! Chceme hrát extraligu a přesvědčíme všechny, že na ni máme.
Ve Vsetíně letos nastupuje mnoho mladých hráčů. Kdo z těch zkušenějších vám nejčastěji radí?
Asi Roman Stantien. Radí pořád a ve všem. Všichni starší se nám mladším pokouší pomoci a udělit nějaké rady do života. A musím se přiznat, že si jejich výtek a pokynů cením. Mají už hodně odehráno a ví, jak to chodí.
Jaký je to pocit, když se o vás často mluví a píše jako o nejtalentovanějším hráči z ročníku 88?
Panebože, vážně? Já nevím, že by se něco takové řešilo. Jednou to asi někde bylo, ale nechme toho. Rozhodně bych neřekl, že jsem nejtalentovanější. Zní to hrozně a navíc to děsně zavazuje. (smích)
Máte nějaký hokejový vzor?
Nedá se říci, že bych měl vysloveně nějaký vzor. Ale bezpochyby nejlepší hokejista na světě je Jaromír Jágr. Takže pokud bych měl někoho uvést, je to on.
A jaké jsou vaše hokejové cíle?
Cílem každého je NHL a já nejsem výjimkou. Ale jinak chci hrát dobrý hokej, abych měl sám ze sebe dobrý pocit.
Pravidelně se objevujete v mládežnických výběrech. Zahrál jste si i v Plzni na osmnáctkách. Jak na loňské mistrovství vzpomínáte?
V Plzni jsme hráli dobře. Byla tam super parta. Pak jsme dostali jeden nešťastný gól a bylo po všem. Čtvrté místo bylo pro všechny velké zklamání. Měli jsme na to, abychom skončili výš a dosáhli na medaili.
Kromě hokeje jste hrál i fotbal. Proč jste si nakonec vybral led?
Takhle to nebylo. Fotbal byl jen takový doplněk přes léto. Už dříve jsem hrál hokej a jednou jsem řešil, co budu dělat o volnu přes prázdniny. Moje fotbalová „kariéra“ trvala krátce. Asi jen rok nebo dva.
