Jak dlouho jste nabídku Pardubic zvažoval?
Vůbec. Měl jsem sice rozjednáno pár možností, ale žádná z nich nebyla dotažena do konce. Když jsem minulý týden dostal nabídku z Pardubic, neváhal jsem. Okamžitě jsme se dohodli. Vést takový tým je stejné jako trénovat ve fotbale Spartu nebo Slavii.
Hodně vás potěšila nabídka z ambiciózního klubu, jakou jsou Pardubice?
Je to výzva. Každý trenér by určitě přivítal možnost pracovat v tak vysoce profesionálním klubu s mnoha kvalitními hráči. A pokud se bude dařit, bude to fajn. Vím, že v novinách se objevila řada kandidátů na post trenéra v Pardubicích. Asi ne vše byla pravda, ale přesto ... Musíte mít štěstí, aby volba padla na vás.
FRANTIŠEK VÝBORNÝ |
Narodil se 15. srpna 1953. |
Chtěli jsme trenéra, který už uspěl, pronesl prezident klubu Ondřej Heřman...
... samozřejmě, že vím, jak chutná vítězství. Kdo by si ho rád nezopakoval a nechtěl jít hodně vysoko? Tomu se určitě nikdo nebrání. A v Pardubicích pro to dělají hodně. Stačí se jen podívat na stadion. Když jste sem přijeli před pěti lety a dnes, to je obrovský rozdíl. Je to chrám, něco nádherného. Kdysi Pavel Wohl tvrdil o Sportovní hale v Praze, že je jako Národní divadlo. Stejné přirovnání sedí i na pardubickou arénu.
V hráčském kádru zatím došlo k minimu změn. Budete tedy navazovat na práci vašeho předchůdce Miloše Říhy?
Určitě. Vždyť i on navazoval na práci Pepíka Palečka. Bylo by nešťastné tvrdit, že vše je špatné, když se v play-off nepostoupí přes první kolo. To si rozhodně nemyslím. Miloš Říha odvedl kus dobré práce, dva roky tady zvedal hokej.
Vysněný titul se mu ale nepovedlo získat.
Není ale možné vše hodit na trenéra, svůj díl zodpovědnosti nesou i hráči. I já jsem bral Pardubice za největšího favorita. Chybělo jim ale sportovní štěstí. Kdyby se hrálo týden později nebo měly jiného soupeře než Plzeň, šly by dál a nebylo co řešit. A já bych tady dneska nestál. Určitě se tady udělal kus dobré práce. Už jenom v tom, že se dalo dohromady tak dobré mužstvo.
Současný kádr tedy má na to, aby došel až k titulu?
Podobné chvíle jako Pardubice si v minulosti prožívali třeba brazilští fotbalisté. Nebo ruští hokejisté na mistrovství světa v roce 2000 v Petrohradu. Tehdy tým nabitý hvězdami z NHL nezískal medaili. Pardubické mužstvo má sílu a kvalitu. Záleží jen na tom, jak to dokáže prodat. Věřím, že to v hráčích je, že budou toužit po úspěchu a budou chtít lidem vynahradit minulou sezonu. S každým hráčem budu chtít mluvit a poznat ho sám. Třeba Michal Sýkora, jehož jsem trénoval ve Spartě. Znám ho jako parádního kluka, dal bych za něj ruku do ohně. Dá se ním dělat, je to jeden z nejlepších obránců u nás. Záleží jen na něm, jak bude pracovat. Pokud ano, nemá konkurenci.
Zmínil jste Spartu. Je to pro vaše pardubické angažmá výhodou, že máte za sebou působení v podobném velkoklubu?
K titulu, který Sparta získala v roce 2000, směřovala sedm let. Prožívala podobné problémy. Do týmu se daly velké peníze a čekal se úspěch. Když nepřišel, nebylo to jednoduché. Je nutné mít trpělivost. V Pardubicích je výhodou, že mužstvo je delší dobu pohromadě. Jednou titul musí získat. Určitě na to má, když tomu vše podřídí.
V Pardubicích jste podepsal smlouvu na jeden rok. Proč tak krátkou?
Je to pro mě nejoptimálnější, nejraději ji podepisuji na rok. Když máte smlouvu na dva nebo tři roky a vyhodí vás, těžko se s klubem dohadujete o penězích. Rok je nejlepší řešení. Když bude úspěch a spokojenost, není co řešit. A když ne, tak bohužel také ne (smích).