Josef Turek, který v Třinci před rokem dostal svou první šanci trénovat extraligový tým, nepředpokládal, že skončí.
"To určitě ne," potvrdil. "Měli jsme v průběhu sezony menší výkonnostní výpadky, ale důležitý je závěr. A proto jsem svůj odchod nečekal."
Zdůvodnili vám to šéfové klubu?
Nezdůvodnili. No, říkali, že hokej se líbil, že lidi chodili častokrát spokojení ze zimáku, že padlo plno branek. Nevím, ale cítím to tak, že se chtěli dostat ještě o krůček výš...
Do finále. Bavil jste se o tom s vedením?
Říkal jsem jim, že s výjimkou mistrovské sezony jsme udělali semifinále po deseti letech. Je to ale věc vedení, je to jejich právo a to samozřejmě respektuji. Akorát mi to mohli říct dříve, protože jsem měl nabídky z jiných klubů a ty jsem odmítl, protože jsem žil v domnění, že když jsme se dostali do semifinále a mám v klubu ještě na rok smlouvu, tak zůstanu.
Takže jste měl chuť pokračovat?
Věřil jsem, že závěrem sezony si postupem do semifinále další sezonu v Třinci vybojuju.
Co týmu chybělo k postupu do finále?
Nebudu dělat okolky, větší touha po tom jít dál. Tu měl Zlín a to rozhodlo.
A mrzet vás musí dva domácí zápasy ztracené na nájezdy, ne?
To ano. Na trestné střílení jsem určoval hráče a ti, co jsem chtěl, aby jeli, vesměs odmítli, že si nevěří. Z toho důvodu jeli jiní a i to mohlo rozhodnout.
Kteří hráči nechtěli na nájezdy jít?
Byli to klíčoví hráči, ti se toho trochu báli, že si nevěří, ať jede někdo jiný. Pak mi někdo vyčítal, proč nejel ten a jel tamten. Ale ty, co jsem určil, jet nechtěli.
Můžete je jmenovat?
To nechci. Oni sami vědí, o koho jde.
Neměl jste v mužstvu problémy se staršími hráči?
V rámci možností jsme v týmu mezi sebou fungovali výborně.
Ale přece jen...
...když jsem do toho šel, tak jsem při zápasech reagoval tak, abychom vyhráli. S tím jsem míchal i se sestavou. Nedíval jsem se, jestli má někdo odehráno patnáct extraligových sezon. Někoho jsem párkrát stáhnul, ale jmenovat zase nebudu. Třeba se ho to mohlo dotknout, ale věřím, že ti kluci mají svou soudnost, věk nezastavíte. Ty hráče jsem pak zase vracel zpátky na jejich posty. Neměl jsme nic proti nikomu. Šlo mi jen o výhru.
Na to, že to byla vaše první sezona v roli hlavního extraligového kouče, tak byla vydařená. Souhlasíte?
Určitě. Byl jsem maximálně spokojený. Věřím, že ještě dostanu šanci ukázat i v jiném týmu, že to nebyla náhoda.
Tušíte, v kterém mužstvu by to mohlo být?
V české extralize už je všechno podepsané, ta je, pokud jde o trenéry, plná. Takže ty týmy, které měly o mě nějaký zájem, podepsaly už někoho jiného, čemuž se ani nedivím. Nikdo přece nebude čekat na trenéra do poloviny dubna, když začátkem května začíná příprava na další sezonu.
Takže zatím nevíte, co teď budete dělat?
Vůbec. Někdo se samozřejmě ozval, ale uvidím. Také je možné, že budu doma s dětmi, že se budu věnovat jim a manželce, protože jsem je celou sezonu zanedbával. Kluk hraje hokej za třetí třídu, takže mu konečně budu moci něco poradit a ukázat. Tím začnu a uvidím, co bude dál.
Jaká je pro vás největší zkušenost z té první sezony v roli hlavního kouče?
Vždycky jsem žil v domnění, když komentátoři říkali, že semifinále je obrovský výsledek, když chválili hráče a trenéry, že je to dobré. Takže teď jsem trochu v rozpacích a trochu jsem z toho špatný, že v nějakém klubu je semifinále slabota. Mám z toho takový divný pocit.
