Odchod hvězd nakonec nebyl tak zničující, neboť některé se vrátily, a navíc se objevili noví talenti. Prvním z nich je plzeňský Martin Špaňhel, který se vypracoval až do reprezentace. "Ten se mi strašně líbí," pochválil konkurenci budějovický kouč Jaroslav Liška. K objevům patří i třinečtí mladíci Václav Pletka a Martin Havlát nebo budějovický Václav Nedorost. "Ten dokáže udělat celý útok, velmi inteligentní, neváhal bych ho srovnat s Petrem Šťastným," chválil budějovický trenér Liška.
"Mladší se učí, navíc jsou hodně v pohybu a dokáží improvizovat, což byla vždycky naše přednost," řekl manažer Martinec.
Rozporuplná je zatím forma hokejistů, kteří se vrátili z NHL, tedy Vůjtka, Moravce, Patery a Procházky. "Asi v nich byl ten pocit, že jsou z NHL a mysleli si, že budou vyučovat," domýšlí se plzeňský kapitán Josef Řezníček. "Ale devatenáctiletí kluci se jim bojovností vyrovnají."
Extralize prospělo, že Vsetín už není neporazitelný. Přibylo tím favoritů a zajímavých zápasů. "Právě tím, že je soutěž vyrovnaná, se zkvalitnila," soudí Řezníček.
Vladimír Martinec ovšem vidí i nedostatky. "Rezervy jsou v kondici. Viděl jsem některé hráče, jak dvakrát přejedou hřiště a už jsou v předklonu." Problémy s kondicí se rozhodně netýkají Plzně, největšího překvapení první poloviny. Její úspěchy jsou založeny právě na vynikající kondici.
"Vybrali si hráče, kteří chtějí přijímat tvrdou řeholi," všiml si budějovický trenér Liška. "Hráči mají vysokou kázeň a při hře jsou nekompromisní. Nejstarší hráč Vlček padne do střely - to mě překvapilo. Je vidět, že jsou toho schopni."
Podle plzeňských hráčů musejí v týmu opravdu podstoupit značnou zátěž. "Kondice je základ, můžu opět potvrdit, že v létě procházíme každý rok opravdovým martyriem s ohromnými dávkami," popsal kapitán Řezníček. "Nikdo z nových hráčů na to nebyl zvyklý."
Lize neprospívají debaty kolem rozhodčích. Hráči i trenéři jim vytýkají zejména to, že nepískají pořád stejně. "S tím se pořád potýkáme," přidal se budějovický kouč Liška. "Měli by dát najevo hráčům, jak budou pískat, a držet se toho."
Oboustranným problémem je simulování. Rozhodčí je netrestají a hráči toho využívají. "Vadí mi, že hráči zbytečně přikrášlují fauly," tvrdí Martinec. "Stačí malý osobní kontakt a hráč z toho udělá ohromnou vědu. A neviděl jsem, aby rozhodčí vyloučil za filmování. Lepší by bylo, kdyby se hráč snažil souboj ustát. Má metr náskok, ale nechá se zahákovat a hned spadne."
Novým ligovým fenoménem se stává rozdílná velikost hřiště. Několik klubů totiž posunulo mantinely k sobě a tradiční velké arény zůstaly už jen v Praze, Ostravě a Plzni. "Některá mužstva z toho profitují," domnívá se trenér Liška. "Plzeň na tom má postavený systém hry, že bruslí. Na velkém hřišti jsou všichni o metr dál."
