Už dnes tak bude ve čtvrtfinále znamenat pro český tým velké nebezpečí. "Musíme si na něj opravdu dávat velký pozor, má skvělé zakončení," upozorňuje český brankář Milan Hnilička.
V listopadu 1999 při turnaji juniorských reprezentací udeřil český útočník Michal Trávníček hokejkou Weinhandla do obličeje tak nešťastně, že téměř oslepl na levé oko. Přesněji na něj od té doby vidí jen z deseti procent. "Všechno mám rozmazané," truchlil po následné operaci.
Weinhandl věděl, že už nikdy nebude stoprocentně zdravý. Přesto se dokázal vrátit. "Bez hokeje bych si nedokázal svůj život vůbec představit," tvrdil. O svou šanci se pral i v NHL. Ve 27 letech je však nyní zpátky ve Švédsku a hraje za Linköping, v letošním play-off tým poraženého finalisty.
I tak je obdivuhodné, co Weinhandl přes svůj handicap dokázal. Jen si zkuste zavřít jedno oko. Orientace v prostoru a pohotové reakce se stanou velkou slabinou. A co teprve při tak rychlé hře, jako je hokej.
Jenže kdybyste o Weinhandlově zranění nevěděli, ani byste to na něm nepoznali. Jizva ho na tváři nezdobí, při zápase se dokáže blýsknout efektní kličkou, spoluhráče nachází přesnými pasy.
"Naučil se otáčet hlavou tak, aby ostře viděl puk. Ať už jde odkudkoli," vysvětloval Peter Blomqvist, šéf klubu MoDo, v němž Weinhandel v době zranění působil.
Hned při prvním utkání po návratu do švédské reprezentace narazil Weinhandl na český tým. "Mstít se nebudu. K tomu bych se nesnížil," odmítal už tehdy. Přesto bude mít i dnes o motivaci postaráno.
