Hokejoví manažeři se zdokonalují v hromadění příspěvků, pilně kontaktují podniky a do notýsků si připisují desítky milých částek.
"Každé léto pořádáme pro naše partnery golfový turnaj, kde jsme letos pokryli značnou část rozpočtu," tvrdí pardubický "výběrčí" Zbyněk Kusý. "Máme přes dvě stě padesát partnerů." Vzhůru letí platy hráčů, což podpořily také královské gáže ve Vsetíně.
Tam se ve zlaté éře Dopity, Čechmánka, Patery a Procházky za rok utratilo přes sto milionů korun. Jenže na Vsetín lehla krize a pro následující ročník se náklady srazí na polovinu.
Základní mzdy a prémie pro mužstvo ukrojí přes polovinu z finančního plánu oddílu. V průměru tak 30 - 50 milionů. Špičkoví jedinci vydělají měsíčně mezi 500 000 a milionem. Další podstatné položky zmizí při pořizování výstroje, hokejek a za dopravu mládeže i dospělých na zápasy. Ve většině extraligových měst vypomáhá sportu radnice. Stará se o stadion, někde hradí energie a vodu.
Kluby prosperují. Každý stačí platit takřka sto lidí od centra prvního útoku, přes sekretářku k vrátné. Baví diváky a vychovávají talenty, ve světě žádané. Přitom zdaleka nepracují v ideálních podmínkách. Na rozdíl od NHL ovšem v českých krajích zoufale málo vynáší vstupné.
Suma za lístky a permanentky se sotva vyškrábe přes desetinu rozpočtu. Zámožnější "bratříčci" za Atlantikem vyinkasují od návštěvníků až osmdesát procent rozpočtu. Vždyť za vstupenku žádají cenu čtyřicetkrát vyšší. Numericky podobnou, avšak v dolarech.
Výhodnějšího postavení proti hokejovým oddílům si v Česku užívají fotbalové protějšky. Prodávají Rosické a Baroše za tržní cenu, tedy stovky milionů. Kdežto za Hejduky a Havláty přijde ze zámoří pár milionů, suma regulovaná nevýhodným paktem mocné NHL a trochu bezmocné mezinárodní federace IIHF.
"Pořád jsme trapná charita NHL," zlobí se pardubický manažer Kusý. Jedna věc ho ale může těšit. Kluby v NHL mnohdy hlásí ztráty v milionech dolarů. "A my jsme v účetnictví už roky v černých číslech," tvrdí Zbyněk Kusý. "Vyděláváme!"
