Bratři Jan a Martin, příjmením Heřmanové, poprvé společně naskočí do extraligy v jednom dresu.
Tedy pokud oba splní jednu "maličkost". Přesvědčí trenéra Jelínka, že si modro-bílý dres s hlavou indiána na prsou zaslouží.
"Je to splněný sen. Plzeň je srdeční záležitost, navíc se potkám s bráchou. Pro mě je to obrovská motivace," svěřil se 26letý útočník Jan Heřman, který se do mateřského klubu vrací z Ústí nad Labem výměnou za dalšího forvarda Laše.
Předpokládám, že mladší bratr Martin byl prvním, komu jste o návratu do Plzně dal vědět?
Jasně. Nejdřív byl nadšený. Ale pak říkal: To se budeme mlátit o místo v sestavě, co? Já doufám, že si extraligu zahrajeme spolu.
On je centr, vy křídlo. Myslíte, že byste mohli hrát vedle sebe?
Jednou se nám to poštěstilo v přípravě proti Kladnu. To bylo v sezoně, kdy jsem byl v Plzni za pana Sýkory. Pak jsme měli naskočit i do jednoho extraligového zápasu, ale někdo kvůli zranění vypadl a hrálo se na tři lajny. Nevyšlo to. Zůstaly zatím dva nebo tři přáteláky.
A vyhovíte si tedy na ledě?
Brácha snad loni v Plzni ukázal, že je výborný hokejista. Dobře vím, že to umí z centra skvěle hodit na křídlo. Já můžu hrát napravo i nalevo, myslím, že by to šlo.
Jak se vůbec zrodil váš přesun z Ústí nad Labem do Plzně?
Minulý týden jsem se bavil s panem Šindelem (nový sportovní manažer Ústí, pozn. aut.). Ptal se mě, zda bych chtěl jít do Plzně, že mezi kluby jsou nějaká jednání. Neváhal jsem. Je to šance hrát extraligu doma, což jsem si vždycky přál. A navíc je tady brácha.
V Ústí jste strávil tři roky, budou to hezké vzpomínky?
To určitě. Dostal jsem tam velkou šanci už za trenéra Hořavy, i pan Rosol mi dal dost prostoru. Tenhle mančaft se mi neopouští lehce. Ale Plzeň je prostě o srdíčku, pro mě velká výzva.
Na severu Čech jste musel řádně prožívat finále první ligy mezi Ústím a Chomutovem. Byl jste hodně zklamaný z porážky Lvů?
Bylo to parádní finále. Bitva na sedm zápasů a hezký hokej. Rozhodl jediný gól, paradoxně Plzeňáka Kovyho (útočníka Kováře). Je to sport, v něm rozhoduje štěstí a měl ho Chomutov. Díky tomu si mohl zahrát baráž o extraligu.
V ní máte odehráno 19 zápasů za Plzeň a 11 za Ústí nad Labem...
...což vůbec nejsou čísla, která považuju za významná.
Už jste se zapojil do letní přípravy na západě Čech?
Jsem s týmem od pondělka. Letní příprava mi nikdy nedělala problémy - běhání, jízda na kole, to všechno k tomu patří. Ale měl jsem teď tu čest být ve dvojici přímo s panem Jelínkem v posilovně. A od té chvíle vím, na čem je třeba pořádně zapracovat... Myslím, že jsem v dobrých rukou (smích).
Sledoval jste Plzeň v uplynulé sezoně?
Samozřejmě. Když bylo volno, přijel jsem se podívat. Byl jsem překvapený, že tým hrál tak vysoko, ale moc jsem to klukům přál. V základní části rozhodně předváděli nejhezčí hokej z celé extraligy.
Je vám tenhle styl blízký? Kouč Jelínek vyznává agresivitu, útočné pojetí, nutí soupeře k chybám.
Je to hodně o bruslení. A myslím, že bruslař nejsem špatný. Nevadí mi ani hrát pořádně do těla. S adaptací snad nebude problém.
Patříte mezi blízké kamarády útočníka Petra Sýkory, který se v minulé sezoně v NHL trápil v Minnesotě. Není váš návrat krokem k tomu, aby se i on znovu objevil v plzeňském dresu?
Volali jsme si a bavili se o tom. Sejček ze srandy říkal: To bude dobrá lajna - Sýkora, Heřman, Heřman. Jenže on se teď zotavuje z vleklého svalového zranění. Ale jednou v budoucnu... třeba to vyjde, bylo by to moc hezké.
