"Chci, aby díky mé nabídce kolem prodeje klubu vzniklo normální tržní prostředí, zároveň to ale s koupí klubu myslím naprosto vážně," řekl Topolský, který vlastní několik stavebních či developerských firem, například je místopředsedou představenstva pardubického obchodního domu Pyramida a staví multifunkční dům na místě bývalé Mototechny.
K nabídce o deset milionů korun vyšší, než zatím dal Šmidberský, se Topolský rozhodl po konzultacích s odborníky na sportovní marketing.
"Přesto, že jsem jako občan Pardubic vlastně už nyní spolumajitelem klubu, k účtům klubu jsem se nedostal. Mám tedy od lidí, kteří znají poměry v jiných klubech a v hokeji se pohybují, určitý makroekonomický odhad, jak na tom klub je a kolik se za něj vyplatí nabídnout," řekl.
Analýza Topolskému říká, že jeho investice by mohla být návratná během osmi let. K 35 milionům za 51 procent akcií navíc Topolský připočítává i 16 milionů na uhrazení odhadovaného dluhu klubu vůči Městskému rozvojovému fondu.
"Dluh klubu dnes neznají zastupitelé ani radní, možná někdo z klubu. Přiznávám ale, že náš odhad je pro jistotu trochu navýšený, může být i menší," řekl Topolský.
Způsob, jakým město k prodeji přistupuje, Topolský ostře kritizuje. "Vypadá to, že město tu nejlepší nabídku ani nechce. Správce našeho majetku by přece měl umožnit i přístup dalším zájemcům, a jestli není veřejná soutěž nutná podle zákona, mělo by si ji město udělat samo, vždyť je to v jeho zájmu. Nechci si hrát na Robina Hooda, ale tohle mě uráží," řekl.
A jak by vlastně Topolský, který chce akcie klubu koupit jako fyzická osoba, klub vedl? Tvrdí, že chce klub vidět na vrcholu, ale kráčet k němu chce pomaleji. A základ vidí ve zdravé ekonomice.
"Pardubice musí být českým velkoklubem, ale kráčet bychom měli pomaleji, možné to je za dva až tři roky. A postupnými kroky.
O to trvalejší pak naše základy budou," říká.
Zaměřit by se chtěl i na zlepšení práce s mládeží. Revolučním je zřejmě jeho návrh, aby klub za dobře prodané hráče vracel městu peníze.
"Když město dává hokeji 8,5 milionů dotace na mládež, měl by poté z výnosu prodeje do městské pokladny i něčím přispět," míní.
O akcie Moelleru má kromě Šmidberského a Topolského zájem také konzultační společnost HB Capital, ta však chce koupit pouze menšinový podíl, a další dva zatím utajení zájemci. O osudu klubu rozhodnou pardubičtí zastupitelé 23. dubna.
Jakým způsobem ale budou zastupitelé hlasovat, není jasné. Z reakce náměstka pardubického primátora Alexandra Krejčího je znát, že radní dál zřetelně preferují nabídku Šmidberského a byli by nejraději, kdyby zastupitelé hlasovali jen o ní.
"Když ty dva pány porovnám, tak je to o něčem jiném. Šmidberský je přece jen průhlednější osoba. Cena je navíc jen jedno z kritérií, jen o ni nepůjde," řekl.
Radní tak podle Krejčího zřejmě předloží zastupitelům ke schválení nejprve jen Šmidberského nabídku a ostatní v informativní zprávě.
"Je však možné, že ji zastupitelé odmítnou a budou chtít rozhodovat o další nabídce, či budou chtít porovnání všech. To by ale všechny musely projít stejnou procedurou. Projednáním v představenstvu klubu, minoritní akcionáři by se i pro ně museli vzdát předkupního práva, projít radou. Vše by se prodloužilo," dodal Krejčíř.
Jak je ale možné, že město při prodeji tak cenného městského majetku, jakým klub je, najednou tak spěchá a dostává se do časové tísně? "Nemyslím, že jsme v tísni. Nevidím jinou možnost, než vše nechat na zastupitelích. Mohou to přece shodit ze stolu," řekl Krejčíř.
