"Jsem rád, že se to konečně povedlo," raduje se Martin Erat.
Na přípravný kemp do Montrealu dorazil až v pondělí pozdě v noci. "Vlastně až v úterý, na hotel jsem se dostal v jednu v noci," líčí šestadvacetiletý útočník.
Zdržel se kvůli nové smlouvě v Nashvillu, jenže i tak ještě nejsou všechny její náležitosti dojednané. Proto se Erat nechtěl bavit o podrobnostech. "Až kontrakt podepíšu, všechno se dozvíte," odrážel dotazy.
Přesto měl dobrou náladu. A užíval si první trénink s Eliášem. "Sice se spolu připravujeme každé léto tak čtrnáct dní v Třebíči, ale jenom ve dvou. Takhle s týmem je to něco jiného," pochvaluje si.
"Ale už se těším na zápasy. A moc! Patrik je jeden z našich nejlepších hráčů, navíc pocházíme ze stejného města a doteď jsme spolu hráli jenom exhibice."
Sezona v Nashvillu očima Martina Erata"Bylo to nahoru dolů. Byl jsem zraněný a chvilku trvalo, než jsem se do toho dostal. Pak už to ale bylo dobré. V play-off jsme s hráli s Detroitem vyrovnaný hokej, na konci však rozhodly zkušenosti a šířka kádru. Nám se zranili dva kluci a bylo to hrozně znát. V klubu asi zklamání z vyřazení není, ale ve mně jo. Vadí mi, že pokaždé skončíme hned v prvním kole. Hodně nám navíc chyběl Tomáš Vokoun, protože patří mezi tři nejlepší brankáře v lize. Nahradit můžete každého, ale dobrého gólmana těžko." |
Přesto je před prvními duely v základní skupině opatrný.
"Může nám zabrat dva tři zápasy, než se úplně sehrajeme. Ale pak to bude určitě dobré. A že bude hrát Patrik na centru? Tím líp pro mě. On je tvořivý hokejista, dokáže se přizpůsobit každé pozici," říká.
Na souhře Erata s Eliášem bude záviset úspěch českého týmu. Oba budou trávit na ledě většinu času, nejvíc příležitostí budou dostávat i při přesilovkách.
"Ale jenom na nás to stát nebude. Celkově máme výborný tým, jsou tu mladí kluci, o kterých sice v Česku moc nevíte, ale v NHL hrajou skvělý hokej. Vím, že to bude znít blbě, ale teď v reprezentaci dozrál čas pro nás. Musíme ukázat, co v nás je," hlásí Erat.
A s jakým cílem do Kanady přiletěl?
"Na mistrovství světa se vždycky toužím dostat do první trojky. Ale úplně nejradši bych chtěl zlatou medaili, tu ještě nemám. Pro mě bylo třeba před dvěma lety v Rize obrovské zklamání, když jsme prohráli ve finále."