„Pořád jsem nervák, jen to už umím skrývat,“ říká brankářský jubilant. Orct se narodil 28. dubna 1970.
Kamarádům a známým už také rozeslal pozvánky, na kterých stálo: „Rád bych s vámi oslavil padesátiny, ale nevím kdy a nevím kde.“
Koronavirové časy spíš nahrávají klidnému rozjímání než bujarým mejdanům. A Orct má na vzpomínání perfektní pomůcku.
Už jeho táta mu založil kroniku, do které zakládal všechny jeho hokejové články. Později jeho úlohu převzala Orctova sestra, která výstřižky a texty plní už čtvrtou knížku.
Když teď nahlédl do kroniky i sám dlouholetý gólman Litvínova a Kladna, zhrozil se: „Ježišimarja! Je vostuda, co jsem dokázal předvést!“
Orct: Z psychopata se musel stát psycholog |
Za roky se zklidnil. Posledních šest let učí brankářské řemeslo v Litvínově, poslední dvě sezony souběžně pomáhal i reprezentačním gólmanům. „I teď v práci občas bouchnu. Už berou, že jsem občas magor. Z cholerika se flegmatik nestane,“ ví Orct.
Jak vlastně vypadalo běsnění cholerika na ledě?
Hlinka byl na mě mírný, měl říct, že jsem hovado
V lednu 1991 dal ve Zlíně litvínovský zelenáč pěstí rozhodčímu Potschovi. V kabině se pak Orct bál, aby nedostal ránu od rozzlobeného Ivana Hlinky a Josefa Beránka. Navrch vyfasoval sedmizápasový distanc.
Litvínov ve stejné sezoně doputoval do finále federální ligy, kde si Orct neodpustil další zkrat. Po jihlavském gólu odjel na střídačku, kde respektovaným trenérům zahlásil: „Do brány už mě nedostanete!“
„Pan Hlinka mě přemlouval, ať se tam vrátím. Jenže jsem dostal další blbej gól a šel zase ven,“ vzpomíná Orct. Ačkoli legendární Ivan Hlinka se do paměti fandů vryl jako přísný svéráz s jadrnými výrazy, k Orctovi se v sérii o titul zachoval přívětivě.
„Myslím, že mě aspoň v novinách měl pokárat víc,“ prohodí Orct. „Řekl, že i když jsem odchytal dobrou sezonu, nemůžu si tohle dovolit. Měl ale jednoduše říct, že jsem se choval jako hovado!“
Finále v roce 1991 Litvínov nakonec prohrál, Orcta to dlouho tížilo. Nyní také ví, že to bylo naposledy, kdy byl blízko titulu jako jednička.
Nebyl to ale poslední jeho zkrat.
Hoďte mi ho do brankoviště!
Často si hněv vybíjel na protihráčích. „Kecy mě nevyprovokovaly, ale vadili mi šťouralové a takové situace, kdy o vás hráč v uvozovkách nechtěně škobrtne nebo na vás spadne,“ zavzpomíná Orct.
Stalo se před letyHistorický seriál sportovní redakce iDNES.cz Všechny díly seriálu najdete přehledně ZDE. |
„Tehdy nebylo na stadionech tolik kamer a netrestaly se zásahy lapačkou. Když bylo pár minut do konce, říkal jsem klukům: Hoďte mi ho do brankoviště znovu! To už jsem si docela užíval...“
Podobný exces se mu nevyplatil v play off 2000 při třetím semifinále Spartě.
V nepřehledné skrumáži dal pěstí Richardu Žemličkovi, vyfasoval trest pět minut plus do konce utkání. Nemohl chytat nájezdy, po kterých Sparta postoupila do extraligového finále. „Trochu se zlobím na rozhodčího Bolinu, který to neposoudil šťastně. Byla to mela, kde se to mlátilo hlava nehlava, ale potrestal za to mě.“
Nespravedlnost a arbitři jsou dodnes spouštěči Orctova vzteku. „Vytáčí mě, jak dokážou úplně změnit zápas. Může to být úmysl, ale spíš bych řekl, že je to jejich nešikovnost a s prominutím blbost. Když ovlivní zápas, řvu ze střídačky stejně jako tenkrát na ledě,“ říká už jako zasloužilý brankář.
V aktivní kariéře často vypěnil i na tréninku. Stačilo, když mu někdo ze spoluhráčů třeba dvakrát vystřelil na masku.
Manželka tvrdí, že vznětlivou povahu podědil Orct po mamince. „A ta ji má po dědovi,“ upřesňuje on sám.
Zkraty a průšvihy si později vyzdobil výstroj. Z masky na soupeře svítily novinové titulky: „Orcte, co jsi to udělal?“ „Orct srazil pěstí rozhodčího“
Pojišťovnictví, nebo stavařina? Zase vyhrál hokej
Až na osmizápasovou anabázi v ruské Kazani strávil kariéru jen v nejvyšších domácích soutěžích. Před šesti lety ji zakončil v prvoligovém Ústí nad Labem. Předtím chytal za Kladno a Litívnov, mihl se ve Slavii.
Přehled brankářů s nejvíce zápasy bez obdrženého gólu (nulami) v historii #základníčást nejvyšší soutěže vč. @telhcz (1936–2020). @simon_hrubec (@hcmotor, @hcocelaricz) jako jediný z aktivních gólmanů ve vybrané společnosti. Vytvořeno s podporou @KohyCZ. Proces ověřování dat podle zápisů o utkání stále v procesu.
Nasbíral dohromady rekordních 564 extraligových startů, včetně play off odchytal přes šest set mačů. Ačkoli Litvínov odjakživa přál ofenzivním rejdům a bránění pro hokejisty představovalo spíš hanlivý výraz, Orct je gólman s největším počtem čistých kont v historii nejvyšší domácí soutěže.
Trumfl i brankářské persony, jakými byli Nadrchal, Králík, Bříza nebo Čechmánek. „Je to logické, když jsem vydržel skoro celou dobu doma,“ zůstává Orct tentokrát v klidu. „Brankáři Horyna a Turek se z mého ročníku dostali do Ameriky, jeden z nich dokonce do NHL, ale já nelituju žádného rozhodnutí. Jen jsem třeba mohl zvládnout líp finále 1991, abych vychytal pro Litvínov titul.“
„Hokejový dluh“ splatil jako trenér.
Koho by Orct bral na MS?„Připadá mi, že Francouzovi furt lezu do zadku, ale zase udělal ohromný pokrok. I zbývající brankáři (Rittich a Mrázek) ale v NHL chytali dobře. Velmi dobře si také v AHL vedl Dan Vladař. Líbilo se mi, jak stabilně v KHL chytal Marek Langhamer. Nebo třeba i Jakub Kovář. V extralize mě zaujal Hrachovina. Mrzí mě ale, že se zrušilo play off, kde jsou brankářské výkony nejvíc vidět. Loni byli v extralize totálně odskočení dva gólmani - Šimon Hrubec a Patrik Bartošák, kterému moc přeju, aby se zase srovnal. Letos tam nikdo jasně vyčnívající nebyl. Nechci se nikoho dotknout, ale za tím si stojím.“ |
Po kariéře vybíral, kam se vrhne. Do pojišťovnictví? Na stavařinu, kterou kdysi studoval a kam ho lákal exspoluhráč Robert Kysela? Nebo zůstane u brankářského cechu? Vybral si poslední volbu. V Litvínově vycepoval Pavla Francouze, který před pěti lety hokejové baště už mistrovskou trofej zařídil.
Orct se vypracoval mezi uznávané brankářské kapacity v zemi. „Má platnou smlouvu, a i kdyby ji neměl, stáli jsme o to, aby tady působil dál. Je špičkou v oboru, je to domácí kluk,“ pověděl Pavel Hynek, nový sportovní ředitel Vervy po nedávných trenérských rošádách.
Dal bych si facku
Kdyby svět neochromil koronavirus, měl by teď Orct jiné starosti než to, kde uspořádá narozeninový mejdan. Jako kouč reprezentačních gólmanů by za normálních okolností sledoval uchazeče o květnový šampionát ve Švýcarsku.
Na rozdíl od Miloše Říhy nebo Roberta Reichela u reprezentace Orct nekončí. Bude součástí i nového štábu, který tvoří Filip Pešán.
I proto může bronzový medailista ze šampionátu 1993 předávat brankářským následovníkům vlastní zkušenosti a zážitky.
„Kdyby si ale můj gólman dovoloval věci jako já ve dvaceti, dal bych mu facku. Tu já dostal jenom málem.“
