"Sledoval jsem toho hráče, který šel do souboje. A najednou to vyletělo," popisoval po utkání Jakub Štěpánek. "Lekl jsem se, protože mi ten jeden sloupek spadl na nohu. Myslel jsem, že je přidělaný i na mantinelu, ale byl jen na tom plexiskle."
Obětí Židlického bodyčeku se stal norský útočník Tore Vikingstad. Norové před jejich střetem nahodili po mantinelu puk do obranného pásma českého týmu a Vikingstad se jej snažil dojet na protější straně.
V té chvíli ale k němu přijel Židlický. A prásk. Ozvala se velká rána. "Vysypaly se na mě kousky skla, ale nic dramatického to nebylo. To není, jako kdyby vás někdo zapíchl. Spíš jsem měl jenom obavu, že mi to spadne za vestu," pousmál se Štěpánek. "Musel bych se kvůli tomu převlíkat. Takhle jsem vyklepal jen pár střepů z kalhot."
Na led tak už v první minutě utkání musela znovu rolba, pořadatelé zvládli nahradit rozbitý kus novým plexisklem za čtvrt hodiny. Poté mohl znovu vyjet na led první český útok.
Židlický patří mezi ofenzivní beky. Má skvělou střelu a pro český tým je nedocenitelný při přesilovkách, na něž chodí jako jediný bek se čtveřicí útočníků včetně Jaromíra Jágra.
A český tým z této souhry dokáže těžit. Přesilovkové komando udeřilo i v utkání s Norskem, když se z prostoru před brankou po nahrávce Hemského trefil Čajánek.
K tomu ale Židlický, mistr světa z Vídně v roce 2005, dokáže i přitvrdit. A to přesto, že postavou nepatří mezi nejvyšší beky.
Příchod obránce Minnesoty k českému týmu dal alespoň částečně zapomenout na trable se skládáním obrany, které před mistrovstvím světa řešil kouč Vladimír Růžička. Ten Židlického překvapivě vybral jako kapitána, i když s touto rolí neměl prakticky žádné zkušenosti.
"Vždycky záleží na celém týmu, jak se dá dohromady. Kapitán musí jít příkladem hlavně na ledě," prohlásil Židlický.
Zatím to ve Švýcarsku plní skvěle.
